Praha - Karlův most je možná v ohrožení. Zdrcující kritika přišla z památkové inspekce ministerstva kultury, která tvrdí, že historický lesk Karlova mostu ničí diletantští řemeslníci. Majitel mostu, pražský magistrát, výtky odmítá. Nicméně památkáři poukazují na skutečnost, že řemeslníci zbytečně z mostu odstraňují více kamenů, než je třeba. Navíc prý oprava zábradlí Karlova mostu neměla rok důležitou projektovou dokumentaci.
„Je potřeba, aby každá stavba měla svoji dokumentaci, která konkrétně řeší provedení stavby. Jestli se bude zábradlí rozebírat, které kameny se vyřadí a které se budou zachovávat nebo jaký bude nový kámen a další věci,“ podotýká k tomu Lenka Svobodová z Památkové inspekce ministerstva kultury. Jan Kněžínek, ředitel památkového odboru tvrdí, že magistrát nic nezanedbal.
Z Karlova mostu mizí kameny - podle inspekce zbytečně
Inspekce tvrdí, že z mostu zmizelo víc kamenů, než bylo nutné. Ty nyní leží na pražském odkladišti. Podle původních předpokladů měly být z mostu vyňato třicet procent kamenů, teď je venku již sedmdesát procent. V této souvislosti se hovoří také o nešvaru v českém stavebnictví - víc materiálu rovná se víc peněz. Zatím však pro tuto spekulaci neexistují důkazy.
Řemeslníci si však stojí za svým. Většina z vyřazených kamenů je podle nich nepoužitelná. Jsou totiž z 60. a 70. let, kdy došlo k nejhoršímu zásahu na mostě, kameny se spojovaly betonem, a tudíž nemají podle řemeslníků odpovídající pevnost. Kameník a restaurátor Petr Siegl poukazuje na fakt, že kámen s menším poškozením nutně nemusí být špatný kámen, který by nevydržel na mostě.
Řemeslná práce - magistrát problémy nevidí
Inspekce vytýká řemeslníkům zbytečné přeřezávání kvalitních a historických kamenů, nepřesné osazování kvádrů a maltu stékající po kamenech. Navíc opravené části změnily obraz mozaiky mostu. Tam, kde byly až čtyři menší kameny, je teď jen jeden velký kvádr. „Nerespektovali původní stav památky, stačí se podívat, jak zacházeli s kamenem. Svědčí to o tom, že to není řemeslná práce,“ poukazuje na problémy s řemeslníky Svobodová.
Naopak smířlivější hodnocení k rekonstrukci Karlova mostu dává Ondřej Šefců z Národního památkového úřadu: „Já to jako tak strašný problém nevidím. Já si myslím, že takhle stará stavba, prostě podobně jako hodně starý člověk má určité drobné rozdíly, drobné vrásky. A teď jde o to, aby ty vrásky vypadaly jako přirozené stárnutí.“ Magistrát k tomu dodává, že nyní rekonstrukce probíhá, ale jakmile budou úředníci stavbu přebírat, tak bude nepochybně bez vad a nedodělků.
Historie Karlova mostu
Karlův most, který je spolu s Pražsklým hradem zřejmě nejznámější památkou Prahy, nechal postavit Karel IV. Základní kámen k mostním pilířům byl položen 9. července 1357. Stavitelského díla se ujal Karlův dvorní architekt Petr Parléř. Pod jeho vedením byla mezi léty 1373 až 1380 dokončena vstupní věž na staroměstském břehu.
Opravit historický klenot bez viditelného šrámu novodobé historie je obtížné i jinde ve světě. Renovace obrazu Madona s malým Kristem a Janem Křtitelem například trvala 12 let. Spojování desek hřebíky se zarazilo až v roce 1999 a necitlivé zásahy odstranily až lasery, mikroskopy a skenery.
