Padl plán Brna na nákup hangárů ve Slatině. Kvůli průtahům ministerstva

Brno – Ambiciózní plán Brna, koupit za 112 milionů korun dvě obří haly v brněnské části Slatina, padl. Koupi musí schválit ministerstvo financí, ministerským úředníkům už ale věc leží na stole více než rok. Mezitím smlouvám vypršela platnost. A nyní se zdá, že město už o areál tak vážný zájem nemá.

Loni v červnu schválila rada města Brna nákup dvou obřích hangárů bývalých leteckých opraven v Brně-Slatině. Radní v nich chtěli zřídit sklady pro Muzeum města Brna a Národní divadlo. Město o nákup usilovalo čtyři roky, teď ale celý projekt skončil fiaskem. „Pracujeme s neoficiálními a kusými informacemi z ministerstva obrany, zatím to ale vypadá, že se věc nikam nepohnula,“ popsal aktuální situaci náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD). 

Areál, který chtělo město odkoupit, sice patří ministerstvu obrany, transakci ale musí posvětit ministerstvo financí. A právě tam se celá věc zadrhla. „Smlouvu jsme odeslali 27. září 2010 na ministerstvo financí, kde ještě stále probíhá proces připomínkování,“ uvedla Jana Zechmeisterová z ministerstva obrany. Připomínky k prodeji totiž mělo další ministerstvo, tentokrát dopravy. Přes část pozemků vede železniční trať, ministerstvo proto jedná stran možného budoucího využití části areálu pro železniční dopravní koridor. 

Během zdlouhavých jednání už vypršely mezní termíny v návrhu smlouvy, jednat se tedy bude nanovo. I když má vedení města o areál stále zájem, rozhodně už o něj neusiluje tak, jako dřív. „Za ty roky už se změnil přístup města, nějak jsme se naučili žít s představou, tyto prostory nemáme,“ uvedl Pospíšil. Zřejmě se bude nově jednat i o ceně, původní návrh zněl 112 milionů korun, tolik ale už město dát nechce. „Domnívám se, že situace je jiná co se týče trhu i finančních možností města,“ dodal náměstek.

Muzeum hledá náhradní řešení 

Město chtělo nákupem vyřešit nedostatek skladů pro muzeum a divadlo, divadelníci totiž nemají kde skladovat velké kulisy, muzeum zase potřebuje dlouhodobě uskladnit alespoň část svých sbírek, ve kterých je 300 000 exponátů. „Je to škoda, ty objekty byly pro nás velice výhodné, i když by si vyžádaly investice,“ řekl ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian. Muzeum teď hledá pro své sbírky náhradní uskladnění. „V jednání jsou dva objekty, jeden je v brněnských Pisárkách, další ve Vyškově, a ten je dokonce ve velice dobrém stavu,“ popsal Ciprian. Muzeum dnes část exponátů skladuje v provizoriu na Špilberku, které ovšem musí na konci příštího roku vyklidit. Další část sbírek je uskladněna v objektu, který je výhledově určen k asanaci, nové prostory tedy muzeum nutně potřebuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...