Hustopeče - V Hustopečích už pacienty se žlučníkem nebo zánětem slepého střeva neodoperují. Nemocnice totiž pod tlakem a ve strachu o vlastní existenci podepsala s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou tříletou smlouvu, v níž se zavázala provádět už jen zákroky takzvané jednodenní chirurgie. Pacienti tak budou muset jezdit na operace buď do Brna, nebo do Břeclavi. Jediné, co v Hustopečích zůstává, jsou akutní lůžka na interně, tři místa na jednotce intenzivní péče a sedmdesát lůžek pro takzvanou péči následnou.
Hustopečská nemocnice je tak jedním z malých zdravotnických zařízení, které se pod hrozbou, že nebude mít k prvnímu lednu uzavřenou smlouvu, podvolilo podmínkám pojišťovny. V Hustopečích dali přednost omezení nabízené péče před jednoletou likvidační smlouvou. „Jsme rádi, že máme tříletou smlouvu, i když už nebudeme mít akutní lůžka pro chirurgické pacienty. Bohužel,“ uvedl ředitel Petr Michna.
Za úspěch považuje dohodu s pojišťovnou i starosta Hustopečí, které městskou nemocnici zřizují. „Je nám pochopitelně líto, že lidé s akutními chirurgickými potížemi už k nám na operaci nebudou moci, ale nemocnice zůstane zachována. A o to nám šlo. Teď budeme muset bojovat, aby zde zůstala napořád,“ vysvětlil starosta Hustopečí Luboš Kuchynka (ODS).
Smlouva s VZP, kterou se budou řídit i ostatní pojišťovny, dala podle starosty městu možnost zařízení ekonomicky stabilizovat a zvážit jeho další rozvoj. Nyní přitom bude na prvním místě rekonstrukce prostor, v nichž se bude jednodenní chirurgie provozovat. „To budou samozřejmě nemalé investice,“ dodal Kuchynka.
Nemocnice zřizované krajem mají pětiletou smlouvu
Mnohem lépe dopadly po dnešku nemocnice zřizované krajem. Hejtman Michal Hašek za Asociaci krajů ČR podepsal dohodu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, ve které nemocnicím zajistil pětiletou budoucnost. „Nové pětileté smlouvy dostanou všechny krajské nemocnice,“ oznámil Hašek. Memorandum se týká zajištění akutní lůžkové péče ve všech krajích včetně Prahy. Počínaje čtvrtkem až do 31. ledna budou podepisovány smlouvy nemocnic s VZP. „Jedná se o průlomovou záležitost, nikdy v historii se podobná dohoda nepodařila,“ dodal Hašek.
Konkrétní počty rušených lůžek memorandum neřeší, jasno bude až po jednání i s dalšími poskytovateli. U „jednotek procent“ bude podle Haška existovat přechodná doba 18 měsíců, během nichž chce VZP najít s kraji dohodu na podobě smlouvy.
Ještě před pár dny si přitom ředitelé stěžovali, že jsou pod obrovským tlakem. „Pokud bychom smlouvy nepodepsali, objednaní pacienti by nemohli být ošetřeni,“ vysvětlovala například ředitelka blanenské nemocnice Vladimíra Danihelková. Podobná situace hrozila i v nemocnicích ve Vyškově nebo Kyjově. Mnoho nemocnic přitom nesouhlasilo s rušením oddělení, snižováním počtů lůžek a menší částkou za poskytovanou péči.
Vedení blanenské nemocnice pak konkrétně vadilo, že se v návrzích smluv znovu objevily podmínky, na kterých se s pojišťovnami nedohodli. „Máme sice rámcové smlouvy na pět let, ale pro neurologii a rehabilitaci pouze na tři roky. To byla podmínka, kterou jsme ve smlouvách viděli poprvé. Některé pojišťovny dokonce požadují absolutní uzavření těchto oddělení,“ nevěřila návrhu ředitelka Danihelková. V lepší pozici byla jen nemocnice v Kyjově.
