Praha - S postavením dosud největšího výstaviště v České republice se začala zároveň psát i historie moderního brněnského výstavnictví. Brány výstaviště otevřela Výstava soudobé kultury Československa, která k 10. výročí republiky velkolepě demonstrovala dosaženou kulturní, ale i hospodářskou úroveň mladého státu. Základním programem výstavy bylo vystavit a ukázat v širokém spektru všechno nové a původní, co vzniklo v samostatném Československu od roku 1918. Expozice byla rozdělena do osmi výstavních částí, které tvořilo 26 oborů a vystavovalo se v 69 pavilonech.
Základním programem výstavy bylo vystavit a ukázat v širokém spektru všechno nové a původní, co vzniklo v samostatném Československu od roku 1918. Expozice byla rozdělena do osmi výstavních částí, které tvořilo 26 oborů a vystavovalo se v 69 pavilonech.
Výstavě dominoval hlavní pavilon, jehož prostory byly určeny školství, umění a veřejné péči o živnosti a domácí umělecký průmysl. Věda, kultura a školství zabíraly asi čtvrtinu výstavní plochy. Další stánky mapovaly samosprávu, zemědělství a zahradnictví, ale i oblast rádia a kina či brněnské výstavní trhy. K odpočinku pak návštěvníky lákal zábavní park. Součástí expozice byla i čtvrť 16 obytných domů.
Jedním z největších hitů výstavy a jejím symbolem se stal model mamuta v pavilonu Člověk a jeho rod, který nechal vytvořit známý moravský badatel Karel Absolon.
Do poloviny října 1928 si expozice prohlédlo 2,7 milionu návštěvníků. Svým úspěchem výstava v Brně navázala na pražskou Jubilejní výstavu z roku 1891. Celá akce nakonec skončila se ziskem 16 milionů korun. Část expozic byla zachována a převezena do Technického muzea v Praze.
Nejúspěšnějším „exponátem“ výstavy bylo však samo výstaviště v Brně-Pisárkách. V soutěži na urbanistické řešení areálu zvítězil mezi 31 projekty návrh Josefa Kalouse se dvěma paprskovitě se rozbíhajícími osami. S realizací výstaviště se začalo v prosinci 1926. Za celkem rekordních 14 měsíců tu na 36 hektarech vyrostlo 69 pavilonů a dalších objektů (s výstavní plochou v pavilonech 30.355 metrů čtverečních).
Obchodně-průmyslový palác ze železobetonu a skla (pavilon A, památkově chráněný), který byl centrem výstavy, postavili za 230 dnů. Jeho rotunda o průměru 30 metrů a výšce 33 metrů byla největším výstavním sálem, uprostřed kterého vítala návštěvníky nadživotní socha prezidenta T. G. Masaryka od Otakara Španiela. Hlavní výstavní třídu uzavíral pavilon Brněnských výstavních trhů autora Bohumíra Čermáka se 45 metrů vysokou skleněnou vyhlídkovou věží (pavilon G).
Tvář výstavního areálu se neustále mění podle potřeb vystavovatelů. Také nové pavilony postavené po roce 1990 reprezentují moderní české stavitelství a celkově se výstaviště v Brně svojí architekturou řadí mezi nejkrásnější v Evropě.
