Ostrava - Výstavu o osudech ostravských Židů, kteří změnili tvář města, připravilo Ostravské muzeum. Mezi majiteli hotelů, pivovaru i velkých obchodních domů je i životní příběh malíře Davida Friedemanna. Muzeum jako jediné na světě vlastní portfolio portrétů šachových velmistrů, které nakreslil na počátku dvacátých let.
Malíř David Fridemann se v Ostravě narodil a prožil tam své dětství. Když v roce 1923 přijel absolvent berlínské akademie za rodiči na prázdniny, strávil je malováním.
„Setkal se s Emanuelem Laskerem, v té době to byl jeden z nejlepších šachistů světa vůbec a Lasker ho požádal, jestli by je nemohl portrétovat,“ uvedla Jiřina Kábrtová, ředitelka Ostravského muzea.
Vynikající portrétista nakreslil i berlínské filharmoniky a jeho umění mu zachránilo život i v lodžském ghettu, kde portrétoval nacistické pohlaváry.
David Friedmann měl štěstí. Holocaust přežil a odstěhoval se do Izraele. Většina ostravských Židů za války zahynula.
„Dnešní židovská obec je oproti té předválečné, která měla dvanáct tisíc členů, necelých sto a zdaleka není ve městě tak viditelná, jako byla její předcházející,“ uvedla historička Libuše Salomonovičová.
K židovským rodinám, které se zapsaly do dějin Ostravy, patřili třeba Gronnerovi, majitelé luxusního hotelu Palace a Ignatz Buschbaum měl velké knihkupectví, vydavatelství i zásilkový obchod.
Na výstavišti Černá louka stával až do druhé světové války rodinný pivovar Markuse Strasmanna, který v roce 1875 založil Židovskou náboženskou obec. Většina ze Strasmannových dětí nepřežila období holocaustu.
Jen o kousek dál stojí dům u Starého Borgra. Izák Borger v něm vybudoval vyhlášený obchoďák. Dnes je v něm vietnamská tržnice.
