Olomouc - Olomoučtí židé si připomenou sedmdesáté výročí transportů do Terezína. Tam byli židovští obyvatelé Olomouce a jejího okolí poprvé deportováni 26. června 1942. Z více než devíti set lidí, které nacisté shromáždili v tělocvičně základní školy v Hálkově ulici a později je vlakem převezli do koncentračního tábora, jich přežilo jen čtyřicet šest.
Olomoučtí židé si připomenou 70. výročí transportů do Terezína
Letos pětaosmdesátiletý Petr Beck z Bruntálu je jedním z těch, kteří do vůbec prvního olomouckého transportu nastoupili. Do tělocvičny v základní škole přišel odpoledne 25. června 1942. Druhý den nad ránem - tak, aby obyvatelé města pochod neviděli, vyrazil společně s ostatními na nádraží k přistavenému vlaku. „V tom vlaku nám najednou došlo, že vlastně nejsme volní a o tom Terezíně nikdo nic nevěděl,“ vzpomíná Petr Beck. Téměř jisté smrti v koncentračním táboře unikl jen díky svému povolání. Jako vyučený elektrikář pracoval na údržbě elektro zařízení. Z toho plynuly určité výhody – například nemusel v roce 1944 do posledního transportu do Osvětimi. Přesto se ale dobrovolně přihlásil – deportovali tam totiž jeho rodiče a bratra a on chtěl být s nimi. Netušil, že část své rodiny vidí naposled. „Tam byla selekce. A u té selekce to dopadlo tak, že tatínek a já jsme šli doprava a maminka s mým mladším bratrem šli doleva. Oni ani nebyli ubytovaní, šli hned přímo prostě do plynu,“ říká smutně.
Reportáž Evy Knajblové (zdroj: ČT24)
Základní škola v Hálkově ulici v Olomouci. Tady nacisté před každým transportem do Terezína židy soustředili. „Ti lidé dostávali jenom polévku a vlastně čekali a nevěděli, co se bude dít,“ uvedl předseda Židovské obce Olomouc Petr Papušek. Na to, co se za zdmi této základní školy dělo, upozorňuje od roku 1966 pamětní tabule. Celkem z města a jeho okolí odjelo do Terezína šest transportů. Byly v nich více než tři tisíce lidí. Olomoučtí židé si sedmdesáté výročí transportů připomenou příští pondělí. Přímo v základní škole Hálkova bude k vidění výstava fotografií nebo divadelní představení. Chybět nebude ani společná modlitba.