Brno – Ohrožuje internet bezpečí dětí? Měli by se rodiče začít obávat? Na tyto a řadu dalších otázek chtějí během následujících tří let odpovědět odborníci z brněnské Masarykovy univerzity i jejich zahraniční kolegové. Výzkumníci z oboru psychologie, sociologie či mediálních studií se budou v rámci nového projektu věnovat zkoumání chování dětí a mladistvých na internetu. Chtějí potvrdit nebo vyvrátit vnímání internetu jako nebezpečného prostředí pro mladistvé.
Jedním z prvních počinů týmu bude zapojení do celoevropského výzkumu EU Kids Online, který dlouhodobě monitoruje, jakým způsobem mladí lidé využívají digitální média. Věnovat se odborníci chtějí například sociálním sítím, kyberšikaně či závislosti na internetu.
Už dříve výzkum ukázal, že s nějakým rizikem na internetu se setkalo devětatřicet procent dětí ve věku od devíti do šestnácti let. Z předchozí etapy výzkumu, do které bylo zapojeno na pětadvacet tisíc domácností z pětadvaceti evropských zemí, také vyplynulo, že se děti mnohdy na internetu setkávají s nevhodným obsahem. Riziku se vystavují i při online komunikaci s neznámými lidmi.
Šedesát procent české populace využívá internet. Ve věkové skupině mezi šestnácti a čtyřiadvaceti lety ho používá pětadevadesát procent lidí. Většina uživatelů se připojuje denně a na internetu stráví více než hodinu.
Zdroj: MU Brno
Podle garanta projektu Davida Šmahela z Masarykovy univerzity jsou ale obavy rodičů mnohdy nepřiměřené. „Průzkumy dlouhodobě ukazují, že ohrožení dětí na internetu není tak velké, jak by se mohlo zdát třeba z novinových titulků. Je třeba děti i jejich rodiče nadále vzdělávat a učit je rizikům čelit, pozitiva používání internetu však jednoznačně převažují,“ uvedl Šmahel. Jeho slova potvrzuje i fakt, že třináct procent českých dětí se v běžném světě setkalo s člověkem, kterého znaly jen z internetu. Pouze jedno procento respondentů ale uvedlo nepříjemnosti a negativní zkušenost ze setkání.
Při závislosti nestačí zákaz
Jedním z témat, na které se odborníci v následujících letech hodlají více zaměřit, je závislost dětí na internetu. Šmahel ale tvrdí, že rozeznat závislost je mnohdy velmi obtížné. „Určit, v jakém okamžiku už lze hovořit o chorobné závislosti, je obtížné. Neexistují v tomto směru žádná závazná měřítka. Je ale třeba si uvědomit, že co může rodičům, kteří nevyrůstali v digitální době, připadat jako nadměrné nebo jako závislost, může být ve skutečnosti mezi novou generací norma,“ vysvětlil Šmahel.
Odborníci posuzují závislost hned podle několika faktorů. Zajímá je například, zda dítě někdy nejedlo či nespalo kvůli trávení času na internetu, zda se cítí nepříjemně, když nemůže být online, či zda bylo kvůli času strávenému na internetu nucené zanedbávat například školu. Podle Kateřiny Škařupové, jedné z odbornic zapojených do projektu, jsou závislostí ohroženy spíše problémové děti. „Obvykle jsou to děti, které mají problémy i v jiných oblastech, například v rodině, ve škole, nebo které zneužívají návykové látky,“ uvedla Škařupová.
Pouhým zákazem se podle odborníků závislost nevyřeší. Spíše doporučují od počátku s dětmi mluvit o tom, co a proč na internetu dělají. Také by rodiče neměli zanedbávat jejich emocionální a sociální potřeby. „Doporučujeme, aby se rodiče aktivně zapojili do online aktivit svých dětí tím způsobem, že s nimi budou diskutovat o tom, co na internetu dělají, a budou připravení jim pomoci, pokud nastane nějaký problém. Pomoc může spočívat i v návštěvě psychologa,“ uzavřel Šmahel.
