Obyvatelé Prace vyhráli boj proti černé stavbě

Prace - Po deseti letech se manželé Škorňovi dočkali spravedlnosti. Demoliční četa tento týden rozebírá v obci Prace na Vyškovsku černou stavbu  sousedící s jejich rodinným domem. Neodborně, narychlo a hlavně nelegálně postavená budova ho totiž několik let ohrožovala. Přestože demolice byla podle odborníků nutná, trvalo 10 let, než úřady konečně dům poslaly k zemi.

Na okraji obce Prace na Vyškovsku rozebírají stavaři malý řadový domek - ručně a hlavně velice opatrně. Z původně kompletního stavení už v tuto chvíli zbývá jen přízemní patro. „To nemělo nic, nemělo to základy, je to navázané do sousedova štítu, prostě špatně staticky postavené. Kdybysme do toho vlítli nějakým mechanismem, tak myslím si, že bychom ty baráky zbourali,“ kroutí nad stavbou hlavou šéf demoliční čety Bohuslav Boháček.

Majitel koupil starý dům v roce 2001 v dražbě za pár desítek tisíc korun. Řadový domek poté zboural a začal stavět odzačátku. Zapomněl ale na základy, statické zajištění a navíc odboural sousedům kus jejich základové zdi. Při tom všem neměl jediné povolení, ani demoliční výměr, ani stavební povolení. Na úřadu pak sousedé zjistili, že majitel domu původně nahlásil, že bude vyměňovat stará okna za nová. Místo toho ale postavil celý dům, který chtěl obratem ruky prodat prostřednictvím realitní kanceláře za 1,5 milionu korun.

Pomohl až ombudsman

Pro manžele Škorňovy, kteří s novostavbou sousedí, začaly boje na úřadech. A přestože jediným řešením problému špatně postaveného domu byla demolice, úřadování trvalo 10 let. Během té doby hledali manželé zastání i u prezidenta a ombudsmana. Právě Otakar Motejl dokázal po 10 letech dotlačit celou záležitost do konce. Podle jeho zástupkyně Jitky Seitlové je za neuvěřitelně dlouhým řízením zejména selhání místního stavebního odboru ve Šlapanicích.

„Vedla se celá řada zbytečných řízení, rozhodnutí, pak další rozhodnutí a další odvolací řízení - následně tam byla zbytečně dlouhá přerušení a pak tam zase nebylo dlouho vymáháno to nápravné opatření,“ vyjmenovává Seitlová sérii chyb, které padají na šlapanické úředníky.

Černá stavba sice do pár dnů zmizí, ale za deset let dostala stoletá řada domů zásadní rány a dům sousedů má narušenou statiku. „Jak nám odbourali zeď, tak se narušila statika našeho baráku, popraskalo to všude. To už nikdo nedá dohromady,“ stěžuje si Miroslav Škorňa. Na náhradu škod způsobených laxností úřadu ale podle ministerstva pro místní rozvoj nemají manželé Škorňovi nárok.

Demolici domu má podle zákona zaplatit majitel - jenže když se k ničemu nemá, likvidaci stavby by měl zaplatit úřad a poté náklady po dlužníkovi vymáhat. Pokud se nepodaří donutit majitele novostavby rodinného domu k zaplacení, náklady ponese stát.

S černými stavbami se potýká snad každá obec

Snad nejznámějšími černými stavbami na jihu Moravy jsou ty u Mušovských jezer, nevzhledné maringotky a stavební buňky trápí Přítluky a Šakvice na Břeclavsku, které proti nim bojují už několik let. Zatím neúspěšně. Stejná situace je i u jezera u Uherského Ostrohu. Také tam lemují břehy maringotky a černé stavby. I když stavební úřad vyzval k jejich odstranění více než před rokem, zatím se nic nezměnilo.

Případ Ostopovic

Ne vždy jsou ale radnice bezzubé. Obyvatelům Ostopovic u Brna se podařilo boj proti černé stavbě dotáhnout do úspěšného konce. Soukromý podnikatel
získal povolení mezi rodinnými domky vybudovat 3 bytové domy. Jak ale brzy sousedé s hrůzou zjistili, majitel začal načerno přistavovat další patro.
Místní se proto obrátili na stavební úřad. Ten nakonec podnikateli neudělil dodatečné povolení a nařídil nelegální část stavby odstranit. Ten uposlechl a načerno postavené patro zmizelo. Takový případ je v České republice spíše výjimkou – získat dodatečné povolení a legalizovat tak černé stavby nebývá pro jejich vlastníky problém. Příklad za všechny. Pardubické logistické centrum Zelená louka, dlouho největší černou stavbu v České republice, letos na jaře legalizoval pardubický magistrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...