Obyvatelé Brna-Kníniček nechtějí na svém území parkoviště pro zoo

Brno - Otázka, kam zaparkovat auto při návštěvě brněnské zoo, se stává stále citlivějším tématem. Na jedné straně teď stojí krajská studie, podle které parkoviště plánované na vrcholu Mniší hory tamní krajinu nijak nezatíží, na straně druhé obyvatelé Kníniček, kteří se obávají zvýšeného hluku a emisí. Dnes se kvůli tomu sešli se zástupci kraje k veřejnému projednávání

Brněnská zoo má dnes pouze jeden vstup na území Brna-Bystrce. Parkoviště u něj je nevyhovující – parkovacích míst je v sezóně akutní nedostatek, chybí místa určená pro zájezdové autobusy a především dochází k nebezpečnému křížení automobilového a pěšího provozu. Město proto chce stávající parkoviště upravit, zarovnat jej a vybudovat také novou vstupní bránu včetně chybějícího shromažďovacího prostoru před pokladnami.

Plán číslo dvě – vybudovat druhou vstupní bránu s dalším parkovištěm. A právě její umístění je ohniskem sporů. Existují totiž dvě varianty. Podle první by nový vstup mohl vzniknout ve východní části, tedy poblíž hobbymarketu OBI. Druhá, se kterou v roce 2009 zvítězila ve výběrovém řízení na projekt společnost Arch Design, počítá naopak se vstupem z Ondrovy ulice v Brně-Kníničkách. Proti tomu se ale obyvatelé bouří.

„Podle nás má smysl jedině východní varianta,“ říká Petr Firbas ze sdružení Občané za kvalitu bydlení v Brně-Kníničkách. „Sem by návštěvníci mohli přijet hromadnou dopravou nebo autem až k horní části Mniší hory. Rodiče a prarodiče by se tak s dětmi nemuseli vláčet do prudkého kopce,“ míní Firbas.

Obyvatelé: Kamiony do Kníniček nepatří

Lidem z Kníniček se příčí hlavně představa, že by velkou plochu zeleně měla nahradit betonová pláň. Navíc se obávají toho, že plánované obří parkoviště nebude sloužit pouze pro návštěvníky zoo.

„Návštěvníci zoo budou takto velké parkoviště využívat jen o víkendech, a to pouze v sezoně,  za pěkného počasí. To znamená maximálně ve 40, možná 50 dnech za rok. Co se ale bude dít na parkovišti po zbývajících 300 dní, respektive 365 nocí v roce?“ ptá se Firbas. „Při absenci parkovacích míst pro dojíždějící do Brna a při totální absenci parkovacích ploch pro noční parkování dálkových kamionů se můžeme dočkat situace, že zde budou parkovat z velké části jiná vozidla než návštěvníků zoo,“ tvrdí.

Přestože experti tvrdí opak, podle obyvatel dnes klidné městské části zapříčiní výrazné zhoršení životního prostředí a také hluk. „Nemůžeme počítat s tím, že řidiči kamionů budou s odjezdem z parkoviště vyčkávat, než se obyvatelé okolních domků probudí sami,“ varuje Petr Firbas. Podle něj z plánů čiší jasný podnikatelský záměr na úkor obyčejných lidí.

Kníničtí si proto vyžádali odborný posudek vyhodnocující vliv nového parkoviště na životní prostředí v Kníničkách. S jeho závěry však členové občanského sdružení nejsou spokojení. Podle nich je velmi povrchní a dostatečně se nevěnuje jednotlivým argumentům.

Nová vstupní brána mohla být už hotová

Nový vstupní areál za čtvrt miliardy korun by měl návštěvníkům zoo nabídnout veškerý komfort. Počítá se proto nejen s restaurací a prodejnou suvenýrů. Novinkou by mělo být i mořské akvárium a hlavně nezbytné velkokapacitní parkoviště pro čtyři stovky aut a deset autobusů. Na to současné se stěží vejde jen hrstka aut, zoo přitom o víkendech v sezoně navštíví až 10 tisíc lidí za den. Lidé tak musí parkovat, kde se dá, a kvůli tomu často inkasují pokuty.

Vedení zoo je přesvědčené, že kvalitnější parkování zajistí zahradě i větší návštěvnost. Plány se však táhnou už několik let. Podle projektu Arch Designu z roku 2009 měla být nová vstupní brána s parkovištěm hotová do konce roku 2011. Už teď je jasné, že se nezačne stavět letos ani příští rok. Město totiž na takovou investici momentálně nemá peníze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...