Obecní zastupitelstva se rozpadají kvůli sporům i náročnosti práce

Vsetínsko, Ponětovice – Možnost změnit chod dění v obci. To je běžný důvod, proč lidé v malých vesnicích kandidují do místních zastupitelstev. Často u toho pracují na plný úvazek a hospodaření obce se musí věnovat ve volném čase. Kvůli rozdílným názorům či náročnosti práce, za kterou dostanou zaplaceno jen symbolicky, se od začátku letošního roku rozpadlo hned několik zastupitelstev na Moravě.

Příkladem jsou i obce Študlov a Lačnov na Vsetínsku. Na podzim obě nejspíš čekají překvapivě předčasné volby. Ve Študlově rezignovali dva poslední členové opozice. Podle zákona musí být ale v zastupitelstvu alespoň pět členů. O důvodech sporů nechtějí mluvit dnes už bývalí zastupitelé ani místní lidé. Starosta Študlova František Tvarůžek (KDU-ČSL), který svůj post obhájil už v pěti předešlých volebních obdobích, se domnívá, že jedním z důvodů může být závist. „Zřejmě je to tlak přímo na mou osobu, protože tuto obec vedu dost dlouho. Bude to určitý projev závisti,“ domnívá se Tvarůžek.   

Podobnou situaci nyní řeší i v nedalekém Lačnově. Tam opozice vyjádřila nespokojenost s prací starostky i místostarosty. „Pět zastupitelů vyslovilo svůj nesouhlas s vedením, se mnou i s panem místostarostou, což mě velmi mrzí. Za sebe necítím, že bych pracovala míň nebo hůř,“ uvedla odvolaná starostka Lačnova Marie Vlčková (KDU-ČSL). Podle opozice ale vedení obce nepracovalo podle jejich představ. „Nelíbila se nám komunikace vedení se zastupitelstvem,“ uvedl hlavní důvod opoziční zastupitel Oldřich Pechal (STAN).

Lačnovští se ale rozhodli spory nyní odložit. Kvůli hádkám by totiž mohli přijít o mnohamilionovou dotaci, která má pokrýt náklady na odpadové centrum. Peníze od Evropské unie může převzít pouze funkční zastupitelstvo, které zatím v Lačnově mají. Hned po obdržení dotace ale hodlá většina jeho členů rezignovat. O novém vedení budou lidé rozhodovat nejdřív na podzim. Přesný termín musí obcím určit ministr vnitra.

Nové volby v Jihomoravském a Zlínském kraji

duben 2011 - 6 obcí

červen 2011 - 2 obce

říjen 2011 - 2 obce

prosinec 2011 - 1 obec

duben 2012 - 1 obec

celkem 12 obcí

V celé České republice se konaly v daném období nové volby v celkem sto šesti obcích.

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Neshody a rozpad zastupitelstev není nic neobvyklého. Například v Sušicích na Uherskohradišťsku museli pořádat mimořádné volby už dvakrát. Naposledy v minulém roce. Nové zastupitele si vloni volili i v Přibicích na Brněnsku. Tam se nepohodl starosta s opozicí.

Jedním z důvodů, proč se zastupitelstva rozpadají, může být i náročnost práce na úřadě bez odpovídajícího ocenění. Starostové a zastupitelé jsou často nuceni přebíhat mezi svým zaměstnáním a obecním úřadem a na úkoly související s jejich funkcí obětovat většinu volného času. Příkladem je i neuvolněný starosta Ponětovic na Brněnsku Pavel Vymazal (KDU-ČSL), který si musí úřední hodiny i schůzky pečlivě dopředu plánovat.

1 minuta
Starosta Vymazal hovoří o funkci starosty v malé obci
Zdroj: ČT24

Aby mohl jít v pondělí dopoledne na úřad řešit obecní záležitosti, musel do práce o víkendu. „Byl jsem v práci v sobotu i v neděli, v pondělí jdu na noční,“ vyjmenovává Vymazal. Podle svých slov má naštěstí práci na směny, což mu umožňuje věnovat se práci na úřadě intenzivněji. Starostování obětuje osmdesát až sto hodin měsíčně. „Je to poměrně náročná funkce. Navíc s různými datovými schránkami a registry přibylo agendy,“ upozorňuje Vymazal.

S tím, že by si tak tvrdou prací přišel na spoustu peněz, počítat nemůže. „Myslím si, že odměna za výkon funkce není odpovídající práci, kterou odvedu, ale člověk to nemůže dělat kvůli odměnám. Není to normální zaměstnání. Lidé dají člověku určitou důvěru, dotyčný se proto snaží své vědomosti a schopnosti uplatnit ku prospěchu celku,“ dodává Vymazal.  

Základní odměny řadových zastupitelů za jeden měsíc

Brno (380 tisíc obyvatel) – 2000 Kč

Kuřim (10 tisíc obyvatel) – 500 Kč

Ponětovice (340 obyvatel) – 300 Kč

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...