Jižní Morava - Obce převážně z okolí Brna chtějí, aby se Krajský úřad Jihomoravského kraje zabýval jejich alternativní koncepcí dopravního rozvoje. Podle nich je ekonomičtější a šetrnější k životnímu prostředí. Na jejich podnět v červnu Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil zásady územního rozvoje kraje. Krajský úřad proti tomu podal ústavní stížnost. Zástupci obcí dnes kritizovali například dopravní situaci v Brně.
Zástupci obcí tvrdí, že město potřebuje „plnohodnotný obchvat“. „Už nyní je aglomerace zatížena dlouhodobě a nad přípustnou úroveň,“ uvedl starosta Ostopovic, které leží na jihu Brna, Jan Symon. Princip alternativního návrhu spočívá v odklonění tranzitní dopravy dál od Brna. Rychlostní komunikace R43 směrem na sever od města by byla „plnohodnotným“ obchvatem města.
Studie řeší například i trasu z Brna do Vídně přes Břeclav. Jihomoravský kraj dlouhodobě počítá s trasou přes Mikulov. „Máme za to, že pokud je na stole alternativní dopravní koncepce, tak by měla být porovnána s tou oficiální,“ uvedl Symon. Po červnovém zrušení zásad územního rozvoje NSS nemohou na jihu Moravy vznikat stavby nadregionálního významu. Zásady obsahovaly koridory páteřních silničních tahů v regionu.
Podle soudu kraj dostatečně neposoudil takzvané kumulativní a synergické vlivy staveb, tedy dopad na životní prostředí a veřejné zdraví. Návrh na zrušení zásad, které platily od loňska, podala skupina 14 obcí a 13 jednotlivců. O ústavní stížnosti začali představitelé kraje uvažovat téměř hned po vynesení rozsudku, zároveň se začalo pracovat na zadání nových zásad územního rozvoje.
