Nezávislé Kosovo prožilo horký první týden

Priština - Vyhlášení nezávislosti kosovských Albánců se nesetkalo s jednoznačnou podporou. Nezávislost uznaly z mocností kromě USA i Francie, Německo a Velká Británie. Mnohé evropské země však stejně jako Rusko a Čína nezávislost Kosova uznat nechtějí. Česká vláda zatím reaguje zdrženlivě, nicméně politické strany, zejména levicové, se staví proti uznání kosovské nezávislosti. Pochybnosti ohledně současné situace vyjádřil i český prezident Václav Klaus.

17. února - Kosovský parlament schválil jednostranné vyhlášení nezávislosti provincie na Srbsku. Proti tomu ihned protestovalo Srbsko a Rusko. Česká republika reagovala zdrženlivě.
- Demonstranti v Bělehradu napadli kameny velvyslanectví USA a Slovinska, u budovy OSN v Kosovské Mitrovici na severu Kosova explodovaly dva granáty.

18. února - Nezávislost Kosova uznal jako první Afghánistán. Krátce po něm tak učinily i Spojené státy, Albánie, Francie a Británie. Proti se jednoznačně vyslovilo Rusko, Španělsko, Slovensko, Kypr, Čína a další země. V Srbsku se zvedla velká vlna protestů a země na protest proti uznání Kosova Washingtonem odvolala z USA svého velvyslance. Srbský prezident Boris Tadić vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby nezávislost zablokovala.

19. února - Kosovský prezident Fatmir Sejdiu přijal pověřovací listiny diplomatů Británie, USA, Francie a Turecka. Kosovo uznala i Austrálie. Kromě rozsáhlých demonstrací skupiny rozzuřených Srbů poničily a zapálily kontrolní stanoviště OSN na hranici mezi Srbskem a Kosovem.

20. února - Kosovo uznalo Německo. Srbská vláda se rozhodla podat u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu žalobu na všechny země, které samostatné Kosovo uznají. Demonstrace proti nezávislosti v Kosovské Mitrovici, asi 3 000 lidí.

21. února - Asi 200 000 lidí v Bělehradu na demonstraci. Skupina několika set demonstrantů poté napadla budovu amerického velvyslanectví a založila v ní požár. V troskách bylo nalezeno zuhelnatělé tělo, které podle pozdějšího zjištění patřilo mladému Srbovi, jehož rodina utekla z Kosova.
- Na kosovsko-srbské hranici několik stovek srbských veteránů zapalovalo pneumatiky a házelo kameny na pořádkové síly. Nepokoje v metropoli si vyžádaly nejméně 150 zraněných, z toho 35 policistů. Kosovské policii při ochraně stanoviště asistovali vojáci českého kontingentu KFOR.

22. února - Asi 5 000 odpůrců kosovské nezávislosti napadlo pořádkové síly u mostu přes řeku Ibar v Kosovské Mitrovici. Útočili kameny, láhvemi a světlicemi na policejní jednotky OSN. Srbská policie po útocích posílila ochranu bezpečnostních misí. Proti nezávislosti Kosova demonstrovalo v Podgorici 10 000 lidí.

23. února - Dvě demonstrace proti samostatnému Kosovu v Praze, kterých se zúčastnilo celkem asi 500 lidí. EU dočasně stáhla svůj personál ze severu Kosova.

24. února - Srbský premiér Vojislav Koštunica vyzval Spojené státy, aby „umožnily“ návrat situace před jednostranným vyhlášením nezávislosti Kosova a mohla tak být uznána svrchovanost Srbska nad tímto územím.
- Několik tisíc Srbů dnes demonstrovalo ve Vídni proti nezávislosti Kosova.

25. února - První místopředseda ruské vlády a pravděpodobný budoucí prezident Dmitrij Medveděv ujistil srbské představitele, že Rusko nezmění svůj odmítavý postoj k nezávislosti Kosova.
- Generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer po setkání s vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou prohlásil, že NATO a Evropská unie jsou oprávněné zajistit klid v celém Kosovu a jejich působení se neomezí jen na oblasti obývané většinovou albánskou populací.
- Okolo 2 000 odpůrců nezávislosti Kosova znovu demonstrovalo v Mitrovici na severu Kosova a pálilo vlajky EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...