Němci Těšínského Slezska chtějí pomník pro oběti poválečného masakru

Ostrava - Svaz Němců Těšínského Slezska chce otevřít případ údajného poválečného masakru v Ostravě. Při něm mělo být zabito 231 ostravských Němců. Událost potvrzují také historikové. Severomoravská část německé komunity v České republice chce, aby byl na místě, kde byla těla pohřbena, postaven pomník. V srpnu policie řešila případ jiného válečného masakru u obce Dobronín na Jihlavsku. Podle svědectví tam v hromadném hrobě mělo být pohřbeno 15 Němců, které ubili tamní Češi.

Nádražní třída v Ostravě. V roce 1945 tady stál internační tábor Hanke. Podle historika Tomáše Staňka jím prošla téměř tisícovka místních Němců. 231 z nich tam zemřelo většinou násilnou smrtí. Svaz Němců Těšínského Slezska chce teď v Ostravě postavit památník. „V tom táboře se s těmi lidmi nakládalo neobyčejně brutálně, byli hromadně popravováni. Těch 231 obětí je jmenovitě prokázáno,“ tvrdí historik Tomáš Staněk.

„Chceme jen nějaký kříž nebo památník obětem druhé světové války jako připomínku, že se něco takového stalo,“ říká regionální předseda Svazu Němců Těšínského Slezska Hans Mattis. Němci chtějí, aby památník stál v parku naproti dnešního Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Právě tady totiž měly být ostatky většiny mrtvých uloženy do masových hrobů na bývalém ostravském městském hřbitově, jehož část tvořil i hřbitov židovský. „Na tom místě tam chodí lidi venčit psy, tam vedle je bufet, chodí tam lidi na pivo, to není pro mně žádné pietní místo,“ rozčiluje se Hans Mattis.

„Tady byl silný odboj, padlo tady hodně českých a sovětských vojáků v rámci ostravsko-opavské operace na území města, a ten památník by tam nebyl vhodný, už jenom to, že vedle je židovský hřbitov, kde je památník prvního transportu Židů do Osvětimi,“ vyjadřuje nesouhlas předseda okresního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu Miroslav Pešl. „Ten případ Hanke byl vyšetřován a nedospělo se k žádným závěrům. V roce 1946 bylo vyšetřování z podnětu ministerstva vnitra zastaveno. Komise parlamentu to otevřela znovu v roce 1947, ale vyšetřování vyznělo do ztracena a případ neskončil žádným obviněním,“ uvádí fakta historik Tomáš Staněk.

  • Místo, kde stál tábor Hanke autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1965/196457.jpg
  • Park, ve kterém by měl stát pomník autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1965/196458.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...