Moravskoslezský kraj – Představitelé některých obcí Moravskoslezského kraje nejsou spokojeni s tím, jak u nich vypadá protipovodňová ochrana. Stát přitom od roku 1997 investoval do protipovodňových opatření půldruhé miliardy korun. Na mnoha místech ale peníze stále chybí. Jinde stavby váznou na výkupech pozemků.
V bohumínské části Pudlov bydlí přes čtrnáct set lidí. Velká voda tady za posledních dvacet let zatopila domy podél Odry hned dvakrát.
Zatímco ve Vrbici už protipovodňová hráz roste, obyvatele vedlejšího Pudlova stále před velkou vodou nic nechrání.
„V městské části Pudlov je i rozvodna elektrického napětí, která byla při povodni v roce 2010 ohrožena, takže tato hráz má význam pro celý Bohumín,“ uvedl místostarosta Lumír Macura.
„Je to etapa připravovaná pro třetí fázi protipovodňové prevence. Měla by se v tomto období zrealizovat, ale je pravda, že jsou tam problémy s výkupy pozemků nebo jejich částí potřebných pro realizaci této stavby,“ uvedl Čestmír Vlček, obchodní ředitel Povodí Odry.
A podobně je na tom i ostravský Koblov. Vytopený byl naposledy před třemi lety. Povodí Odry tady ale hráz nepostaví. Podle vodohospodářů by totiž ochrana několika málo domů před povodní vyšla příliš draho. Hráz tady proto chce postavit město. Zatím na ni ale nemá peníze.
Povodní Odry přitom tvrdí, že od záplav v roce 1997 do protipovodňových opatření investovalo přes jednu a půl miliardy korun. Postavila se řada staveb na území města Ostravy, na Ostravici, ve Staré Vsi, na Těrlicku.
Na ochrannou hráz čekají i obyvatelé žijící podél menších toků, například Lutyňky v Dolní Lutyni. I s nimi ale Povodí Odry počítá. Do konce dekády chce státní podnik utratit za protipovodňová opatření další více než miliardu a půl.
