Česká republika – Některá malá města a obce doplácejí za provoz bankomatů, které nejsou pro banky výnosné. Radnice je dotují nejčastěji proto, že z nich lidé nevybírají tak často, aby se provoz vyplatil. Právě vysoké doplatky odrazují vedení menších měst a obcí, aby o zavedení bankomatů požádali.
Aby si mohli občané Plumlova na Prostějovsku vybírat peníze z bankomatu, musí radnice jeho provoz dotovat. Lidé už ale nemusí jezdit pro peníze několik kilometrů. „Dříve to bylo tak, že jsme museli jezdit do Prostějova, protože pošta tady nebere všechny karty. Nezbylo než sednout a za 32 korun tam a zpátky jet do Prostějova vybrat si peníze,“ uvádí obyvatel Plumlova Stanislav Plainer.
Zpočátku využívalo plumlovský bankomat jen 180 lidí měsíčně. Nyní, po roce a půl, si do něj pro peníze chodí přes sedm set lidí. A právě díky častějším výběrům platí město za bankomat méně. „Zpočátku šlo o zhruba 17 tisíc bez daně, minulý měsíc to bylo 4 100, teď to bylo 6 tisíc. Záleží na sezóně,“ vysvětluje starosta Plumlova Adolf Sušeň (ODS).
Dotovat provoz bankomatu museli i v Paskově na Frýdecko-Místecku. Před několika lety ale změnili provozovatele, takže už žádné peníze nedoplácejí. „Podle toho, jak slyším pípání bankomatu zpod okna kanceláře, tak si myslím, že je využívaný docela dost,“ míní starosta Paskova Petr Baďura (KSČM). Klienti si ovšem za výběr z bankomatu připlatí. Výběr je stojí několik desítek korun. „Společnost, která provozuje bankomat, má samozřejmě nasazeny jiné poplatky než mateřská společnost, která by ty služby měla poskytovat,“ vysvětluje starosta Baďura.
„S pořízením bankomatu, doplňováním bankovek, bezpečností a servisem má banka nemalé náklady. Banky po dohodě s obcí umisťují bankomaty i tam, kde je jeho provoz nerentabilní,“ informuje mluvčí České bankovní asociace Jan Matoušek.
Právě vysoké náklady na provozování bankomatu a nemalé platby za výběry stojí za tím, že mnoho menších měst a obcí o zavedení bankomatů neuvažují.
