Násilný odsun brněnských Němců po 2. světové válce si připomněli v Brně

Brno - Tisíce vyhnanců tehdy muselo pod dozorem ozbrojených hlídek, za tmy, bez vody a možnosti odpočinku ujít 30 kilometrů z moravské metropole do sběrného tábora v Pohořelicích. Včera si stejnou trasu zopakovala skupinka nadšenců i pamětníků.

Konec května 1945 - během jediné noci muselo Brno z donucení opustit dvacet tisíc němců. Pro jejich násilný přesun do tábora v Pohořelicích se vžil název pochod smrti. Při patnáctihodinové cestě zemřeli tři lidé. V Pohořelicích pak na následky vyčerpání a úplavice další stovky vyhnanců. Rekonstrukce pochodu měla tuto stinnou stránku historie symbolicky připomenout.

„My jsme to vyzkoušeli nanečisto už minulý rok, když jsme šli ve třech. Letos nás bylo asi tucet, kteří se vydali na cestu,“ sdělil organizátor Jaroslav Ostrčilik z organizace Fórum pro česko-rakouský dialog. Alespoň část pochodu si přišla po třiašedesáti letech zopakovat i tehdy sedmiletá Maria Schrimpelová, dcera českoněmeckých rodičů. Ona i ostatní účastnící mají dodnes na pochod hrůzné vzpomínky.

„Viděla jsem zabití dvou lidí - jednoho malého nemluvněte, kterého vyrvali matce z náruče a hodili do řeky, a jednu starou paní, která už nemohla dál,“ popsala Maria Schrimpelová. Podobné vzpomínky má i Jiří Nestrašil, kterému během pochodu zemřela babička na úplavici. O pochodu smrti se u nás dlouhá léta nesmělo ani mluvit. Násilný odsun převážně starců, žen a dětí byl omlouván dobou, kdy se stal. S tím účastníci dnešního pochodu nesouhlasí.

„To se omluvit nedá, protože to byla cílená etnická čistka. Musíme si uvědomit, že doba i boží zákony jsou stále stejné. Jestliže někdo říká, že to bylo správné v roce 45 a není to správné dnes, tak se vysmívá,“ nechal se slyšet Vojtěch Halámek z Muzea bezpráví povýšeného nad zákon.

K památníku pochodu smrti u hromadného hrobu 890 obětí v Pohořelicích dorazili účastníci včerejší rekonstrukce kolem šesté hodiny večer. Účastníci pochodu v roce 1945 ale nebyli jediní odsunutí. Po druhé světové válce muselo za často krutých podmínek své domovy nedobrovolně opustit více než dva a půl miliónu převážně sudetských němců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...