Narozeniny slaví britská automobilka Bentley

Londýn - Měla to být nejluxusnější a nejsilnější značka na světě. Proslulá anglická automobilka, zakládající si na exkluzivitě a cestovním pohodlí pro bohatší vrstvy obyvatelstva. Hospodářská krize ji na dlouho nedobrovolně spojila s Rolls-Roycem. Teprve v posledních letech opět zvedá hlavu a nyní patří pod stáj Volkswagenu. Založena byla 18. ledna 1919.

Vysoké a těžké vozy Bentley ve svých počátcích spoléhaly na tvrdé pérování a robustní předimenzovanou konstrukci, proto se jim přezdívalo „nejrychlejší náklaďáky světa“. Pod dlouholetým spojením s Rolls-Roycem automobilka konstrukčně stagnovala, ale dnes zažívá rozkvět v rámci německého koncernu Volkswagen, jehož součástí je od roku 1998. A před pár lety získala prestižní zakázku - vytvořit vůz po britskou královnu Alžbětu II.

Unikátní model s názvem Bentley State Limousine se zcela vymyká všem produkčním autům. Byl navržen s ohledem na připomínky královny, vévody z Edinburghu i hlavního šoféra. Temně nachová limuzína musela mít nadčasové tvary, aby působila moderně i za 25 let.

Automobilku založil 18. ledna 1919 Walter Owen Bentley, jehož životní osudy připomínají život jiných průkopníků - známý konstruktér leteckých motorů založil slavnou značku, později byl vytlačen společníky a musel začínat znovu. Robustnost vozů spojoval Bentley s trvanlivostí a spolehlivostí. Říkalo se o něm, že ve své značce viděl zdroj moci i síly.

Základem úspěchu značky Bentley se ve dvacátých letech minulého století stala rychlost. Již první automobil, třílitrový Bentley z roku 1919, dokázal jet až 120 km/h. Díky výkonu motoru a maximální dosahované rychlosti dominovaly tyto automobily v náročném čtyřiadvacetihodinovém závodě v Le Mans. Slavnou sérii závodních vozů Bentley završil šestilitrový typ Speed Six vítězstvím v Le Mans v letech 1929 a 1930. Modely Speed Six používala i západoaustralská kriminální policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...