Praha - Výstaviště vzniklo na východním kraji Stromovky jako plocha pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891. Jeho dominantou je právě Průmyslový palác, jehož levé křídlo zničil noční požár. Palác je největší stavbou v areálu a je tvořen převážně prosklenou železnou konstrukcí. Budova navržená architekty Bedřichem Münzbergrem a Františkem Prášilem byla první stavbou v Čechách postavenou s použitím montovaných ocelových konstrukcí.
Palác byl slavnostně otevřen dva měsíce před výstavou, 15. března 1891. Jeho délka dosahuje 238 metrů, centrální věž sahá až do výše 51 metrů. V letech 1952 až 1954 dostal palác nové klenby a vstupní přístavbu podle návrhu architekta Pavla Smetany.
V areálu se nachází také Lapidárium, Pavilon panoramatu Bitvy u Lipan, divadla Pyramida a Spirála, krytý bazén nebo Křižíkova fontána. Od roku 1960 do října 1991 byl v areálu i Bruselský pavilon, který zničil rovněž požár. Ohni v roce 2002 podlehl i dětský pavilon, který sloužil jako sklad, a před třemi lety shořelo i dřevěné Divadlo Globe.
Od 50. let do listopadu 1989 nesl areál jméno Park kultury a oddechu Julia Fučíka. Rozsáhlé rekonstrukce se Výstaviště dočkalo před prodělečnou Všeobecnou československou výstavou v roce 1991.
Výstaviště patří městu Praha, pronajatý jej má firma Incheba
Areál patří hlavnímu městu Praha, od kterého jej má pronajatý společnost Incheba Praha. Firma v roce 2000 koupila z konkurzní podstaty některé budovy v areálu a stala se na čas podílníkem Výstaviště. Později převedla tento majetek zpět na město a v roce 2001 získala na 15 let pronájem. O rok později areál poničila katastrofální povodeň a město společnosti snížilo nájemné a prodloužilo smlouvu na 60 let. Firma se zavázala vložit do areálu postupně miliardu korun. Asistentem ředitele Incheby je Václav Kočka, jehož syn Václav byl nedávno zavražděn.
Ročně se v areálu Výstaviště koná více než 50 výstav všeho druhu, hostí také koncerty nebo mítinky politických stran; nejznámější akcí je každoroční Matějská pouť, která se na Výstavišti pořádá od roku 1964.
Významné budovy v Praze, které postihl požár
12. srpna 1881 - Požár Národního divadla, jehož příčinou byl žhavý uhlík zapadlý při klempířských pracích na střeše do okapu. Divadlo vyhořelo do základů.
1. září 1925 - Požár věže chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně.
8. května 1945 - Hořela Staroměstská radnice.
30. října 1973 - Hořelo v Lucerně, ze zasažených bytů vyprostili hasiči asi 40 osob, jeden nájemník uhořel. Požár vznikl ve strojovně výtahu.
14. srpna 1974 - Požár ve Veletržním paláci v Holešovicích, který způsobilo samovznícení fermeže.
25. října 1991 - Shořel Bruselský pavilon na Výstavišti, příčinou byla nedbalost při používání elektrického spotřebiče. Škoda dosáhla 84 milionů.
26. května 1995 - Hořel hotel Olympik v Karlíně. Požár vznikl v provozní místnosti v 11. patře na chladicím systému ledničky, evakuováno bylo na 600 osob. Osm lidí zemřelo a dalších 34 utrpělo zranění. Škoda byla odhadnuta na 35 až 50 milionů korun.
28. srpna 2000 - Hořel objekt bývalého pivovaru na Vinohradech, požár zničil celou budovu a způsobil škodu přes 90 milionů korun. Příčinou byla neopatrnost dělníků při demontáži technologických zařízení.
12. listopadu 2005 - Shořelo dřevěné divadlo Globe ve výstavním areálu v pražských Holešovicích. Repliku alžbětinského divadla postavenou v roce 1999 oheň zcela zničil. Požár nikoho nezranil. Škoda činila asi 10 milionů korun.
16. října 2008 - Požár na Výstavišti zničil levé křídlo Průmyslového paláce.
