Brno - Na jihomoravském hejtmanství má vzniknout dokument o možnostech rozvoje kraje do roku 2020. Má pomoci při rozhodování, kde by měl kraj účelně vynakládat peníze, komu a na co rozdělovat dotace. Dokument chce kraj vytvořit za přispění zástupců univerzit, neziskových organizací, podnikatelů a dalších odborníků. Budou se věnovat čtyřem tématům: ekonomice, vzdělávání, infrastruktuře a strukturálně postiženým regionům.
První téma zahrnuje i výzkum, vývoj a inovace. Kraj se tomu dlouho věnuje, dotuje organizace pomáhající začínajícím podnikatelům s nápadem a přispívá na takzvané podnikatelské inkubátory. Firmy tam mohou získat výhodný nájem, poradenství i další služby potřebné pro rozjezd podnikání.
Další skupina odborníků se má věnovat vzdělávání a lidským zdrojům. Na brněnských vysokých školách studují desetitisíce lidí a kraj chce, aby mladí talentovaní lidé v regionu zůstali. Dotuje proto například stáže zahraničních expertů, aby v Brně mohli zakládat vědecké týmy.
Další skupina odborníků a zástupců radnic se má věnovat dopravní infrastruktuře. Na jihu Moravy se léta diskutuje o potřebě dostavět dálniční spojení z Brna na Vídeň a postavit rychlostní silnici z Brna do Pardubického kraje. Obě stavby však stále zůstávají na papíře, i když podle původních plánů se dávno mělo stavět.
Rychlostní silnice z Brna do Pardubického kraje by přitom podle lidí ze severu kraje pomohla Malé Hané v okolí Velkých Opatovic, která patří mezi tři struktruálně postižené regiony. Lidé tam mají potíže sehnat práci, působí tam málo firem a nové vznikají výjimečně. Dalšími takto postiženými regiony jsou Horňácko na Hodonínsku a Vranovsko na Znojemsku. Na jejich rozvoj se má zaměřit další skupina připravující krajskou strategii.
Poslední strategie vznikla před pěti lety
Nová strategie má být aktualizací dnes platného dokumentu, který vznikal před pěti lety. Tehdy odborníci zhodnotili, že kraj má výhodnou polohu, může stavět na zázemí Brna i vzdělanosti svých obyvatel. Naopak slabou stránkou jihu Moravy je nerovnoměrný rozvoj. Zatímco Brno je tahounem regionu, z některých venkovských oblastí utíkají hlavně mladí lidé pryč, takže tam ubývá obyvatel a stárne populace. Slabinou kraje je nízká porodnost, vysoké znečištění řek i nádrží, špatný stav silnic a neprovázanost vzdělávání a trhu práce. Hrozbou pro jihomoravský venkov je podle dokumentu také neutěšené postavení zemědělců. Zhoršuje ho i pomalý postup pozemkových úprav, kvůli němuž většina hospodářů neosévá svou půdu.
