Moravskoslezský kraj nemá peníze na sociální služby

Ostrava - O dvě stě milionů korun míň než letos dostane zřejmě Moravskoslezský kraj na sociální služby. Peníze tak nebudou nejen na provoz krajských zařízení, ale do problémů se mohou dostat i neziskové organizace provozující nízkoprahová centra a azylové domy.

Už pět let bydlí Zdeněk Konečný v azylovém domě ostravské Armády spásy. Střechu nad hlavou tu nabízejí padesátce mužů. Pokud ale nedostane Armáda spásy příští rok dost peněz, provoz domu bude ohrožen. Kraj se totiž prostřednictvím svých projektů podílel na rozpočtu až 60 procenty. „Museli bychom propustit další zaměstnance, což si momentálně vůbec nedokážu představit, protože je strašně moc bezdomovců,“ říká koordinátorka sociálních pracovníků Jarmila Tihelková. Kraj žádal ministerstvo práce a sociálních věcí o více než miliardu. Podle odboru sociálních služeb by na zajištění provozu stačilo i devět set milionů, se kterými hospodařilo hejtmanství letos. Ale ani ty asi nedostane. „Obdrželi jsme informaci, že k dispozici je pouze 730 milionů pro území Moravskoslezského kraje, což je naprostý nedostatek. Musíme říct, že chybí minimálně 180 milionů korun,“ potvrdil vedoucí odboru sociálních věci Moravskoslezského kraje Daniel Rychlík. Skončilo totiž financování z evropských fondů. Ministerstvo má k dispozici už jen rezervu a ta na potřeby všech krajů stačit nebude. „Ta rezerva 220 milionů dosud nebyla rozdělena do krajů. Bude přidělena až v průběhu roku podle potřeby,“ uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Táňa Švrčková.

2 minuty
Reportáž Radka Wiglasze
Zdroj: ČT24

Například v Ostravě tak chod veškerých sociálních služeb částečně zajistí peníze z radničního rozpočtu. „Předpokládáme, že první měsíce budou schopni z toho městského příspěvku a z toho státního příspěvku pokrýt svou činnost, nicméně nevíme, jak by to bylo případně v druhé polovině roku, zda by tyto finanční příspěvky nechyběly,“ obává se náměstek primátora Martin Štěpánek. Padesátimilionovou rezervu na provoz svých domovů pro seniory a zdravotně postižené na začátku roku si vyhradil i krajský úřad. Mezitím se spolu se zástupci dalších hejtmanství chystá s ministrem Drábkem jednat o navýšení dotací. Kolik peněz nakonec kraj od ministerstva práce a sociálních věcí získá na sociální služby, bude jasné během ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...