Mlynáři od Babic přijeli do Žďáru

Žďár nad Sázavou / Praha – Letos v červenci uplyne šedesát let od babického incidentu, při kterém byli v chodbě zdejší školy zastřeleni tři komunističtí funkcionáři. Za jejich smrtí stála odbojářská skupina mladých sedláků, kteří tak otevřeně vystoupili proti kolektivizaci. Případ již několik let mapuje historik Miroslav Kasáček a publicista Luděk Navara. Před třemi lety jej popsali v knize Mlynáři od Babic, na její motivy vznikl v roce 2009 stejnojmenný dokument a nyní, 60 let od události, přichází série výstav „Mlynáři od Babic – Překonej stěnu smrti“.

Po Třebíči se výstava Mlynáři od Babic přesunuje do výstavní síně Staré radnice ve Žďáru nad Sázavou, kde bude k vidění od 9. do 22. května. Expozice nabízí archivní dokumenty, fotografie nebo mapy. „Čerpali jsme z Archivu bezpečnostních složek. Než jsme napsali knihu, tak jsme nafotili zhruba 10 000 dokumentů. Nafocení jednoduché, ale prostudovat je, to byly noci a noci,“ konstatoval Miroslav Kasáček.

Za organizací výstavy stojí občanské sdružení Paměť a europoslanec Ivo Strejček, který expozici představil i na půdě Evropského parlamentu. Doprovodnou výstavu pro Mlynáře od Babic pak tvoří expozice Překonej stěnu smrti. „Očekáváme, že tuto výstavu navštíví zejména žáci a studenti. Jsme si oba jisti, že drtivá většina mladé generace dnes vůbec neví, že existovaly hraniční přechody, závory a ostnaté dráty a že byla řada lidí, kteří se pokoušeli přejít dráty do svobodného světa,“ vysvětlil koncept výstavy Strejček.

Velkou část expozice Mlynářů od Babic tvoří příběhy lidí z vykonstruovaných procesů z 50. let. Právě prostřednictvím justice totiž KSČ realizovala následnou pomstu za smrt jejích funkcionářů a babickou událost využila k zahájení masivních represí proti zemědělcům bránícím se kolektivizaci. Souzeno bylo víc než 100 lidí, čtyři zemřeli ve vězení, jedenáctkrát padl trest smrti.

Jak to vlastně (ne)bylo…

Co přesně se v Babicích 2. července 1951 stalo? Skupina tří mladých sedláků vedená údajným zběhem CIC Ladislavem Malým přepadla babickou školu. Bratři Antonín a Stanislav Plichtovi hlídali před školou, Antonín Mytiska (1927) spolu s Malým přepadl schůzi místního národního výboru (MNV), která se v budově v tu chvíli konala. Strhla se potyčka a tři z funkcionářů poté zůstali ležet mrtví (předseda Tomáš Kuchtík, místopředseda MNV Josef Roupec a pokladník Bohumil Netolička). Předseda akčního výboru Národní fronty František Bláha byl zraněn.

Dokument Mlynáři od Babic (2009) v režii M. Petrova naleznete ve videoarchivu České televize.

Dodnes však není docela jasné, kdo na koho střílel. Spoluautor nového dokumentu Luďek Navara se domnívá, že k přestřelce došlo nešťastnou shodou okolností. Podle zjištěných faktů, které byly prezentovány v dokumentu, potyčku vyprovokoval jeden z funkcionářů, který tehdy vytáhl pistoli. „Je to odpovídající teorie, protože Malého skupina už dříve provedla podobné akce a k žádným obětem na životech nedošlo,“ dodává Navara.

Jinou interpretaci ovšem nabízí historik Adolf Rázek. „Kolem půl jedenácté schůzi komunistů přerušili dva muži ozbrojení samopaly. Vtrhli do školní třídy, v níž místní funkcionáři jednali. Donutili komunisty, aby vyšli na chodbu, kde tři z nich zastřelili,“ citoval Rázkovu práci věnující se tématu Ústav pro studium totalitních režimů.

Vysočina byla v padesátých letech jedním z hlavních míst sváru mladé komunistické moci a sedláckých rodů, které odmítaly kolektivizaci. Navíc byla v regionu tradičně silná katolická církev, hlavní ideologický protivník KSČ. Boj proti katolicismu zde vypukl zejména po tzv. číhošťském zázraku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...