Budapešť – Ani stavba příhraničního plotu zřejmě Maďarsko nezbavila strachu z přílivu uprchlíků. Jen letos se na jeho území dostalo přes 100 tisíc migrantů, což začíná u lidí vyvolávat napětí, protesty i rasistické projevy. Maďarská vláda už kvůli tomu přikročila k několika opatřením, která zatím spíše než k řešení krize vede rozpakům v zahraničí.
Při snaze dostat se do některé z vysněných zemí na Západě nelegálně překročí hranice Maďarska každý den zhruba 1500 lidi. Většinou jde o běžence z Afghánistánu a Sýrie, pro které je Maďarsko jen další úsek jejich dlouhého putování. Je ale zároveň zemí, v níž jedna z hlavních migračních tras poprvé vkročí do Schengenu. Podle Maďarů je tak povinností společný evropský prostor před migračním návalem chránit.
Zmíněných 100 tisíc migrantů jen v letošním roce je nejvíce ze všech zemí EU, tvrdí tamní vláda. Brusel prý problém dlouho přehlížel, a tak začal Budapešť konat sám. Zřejmě nejkontroverznějším krokem se stal 175 kilometrů dlouhý plot z ostnatého drátu, který má migranty odradit. Podle vládních představitelů by tato dlouhá bariéra měla být hotova do konce srpna.
Maďarská protiimigrační hráz
- Těžké stroje zahájily stavbu modelového úseku plotu u hraničního přechodu Röszke-Horgoš 27. Července.
- Po dokončení by měl být vysoký čtyři metry a táhnout by se měl podél celé maďarsko-srbské hranice.
- Bělehrad vyjádřil k postavení plotu výhrady. Orbán svého srbského kolegu Aleksandara Vučiče ale ujistil, že plot není namířen proti Srbům ani neznamená uzavření hranic.
- Naopak se mají postavit nové hraniční přechody a rozšířit stávající.
Kromě toho byly například zpřísněny azylové zákony, aby byly možné zrychlené deportace. Maďarsko začalo odmítat zpětné přijetí migrantů z dalších zemí EU, i když to vyžadují pravidla unie.
Pravicový premiér Viktor Orbán tento postoj ospravedlňuje tím, že imigraci spojuje s terorismem, zvýšením zločinnosti a nezaměstnanosti. A dodává, že Maďarsko bude v tomto ohledu jednat na vlastní pěst.
Masivní proud uprchlíků rozděluje celou maďarskou společnost. Jedni jsou připraveni solidárně pomáhat a pořádají sbírky peněz, jídla a oblečení. Poskytují informace i základní služby, jako je možnost se umýt, odpočinout si nebo si nabít mobilní telefon.
Druhé ovládají spíše obavy a z nich pramenící nacionalismus a rasismus. Odpůrci běženců pořádají veřejné protesty a demonstrace Nejhlasitějším tlumočníkem těchto nálad je krajně pravicová strana Jobbik.Migranti se obvykle pokusí do EU dostat nejprve v Řecku, kam přecházejí přes tureckou hranici. Tady je ale úřady posílají zpět, protože země sužovaná ekonomickou krizí se o ně nemůže postarat. Odtud pak vede hlavní cesta přes Makedonii do Srbska.
Péter Szijjárto, maďarský ministr zahraničí:
„Po zemi přes západní Balkán přijde do Evropy víc nelegálních migrantů než přes Středozemní moře. Jen letos se do Maďarska dostalo 100 959 běženců, téměř všichni přes maďarsko-srbskou hranici.“
Do Evropy dorazilo od ledna přes Středozemní moře na 224 tisíc uprchlíků a běženců. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) má k dispozici statistiky aktualizované na konci července. Do Itálie podle nich letos doplulo zhruba 98 tisíc uprchlíků a do Řecka kolem 124 tisíc.
