Města a obce žádají kdysi zestátněný majetek. Brno například kasárna

Brno / Pustiměř - Města a obce - včetně těch jihomoravských - by mohla být bohatší o majetek za stamiliony korun. Některá pole a nemovitosti by těm, kteří o to zažádali, měl podle nového zákona vrátit stát. Jedná se většinou o majetek, který byl na začátku devadesátých let ve vlastnictví federálního ministerstva obrany nebo vnitra. Brno si tak nárokuje například židenická kasárna nebo budovu Univerzity obrany zvanou „Rohlík“.

Majetek, o jehož navrácení města musí zažádat do konce března, byl znárodněn po roce 1949. „Na soupisu jsou například židenická kasárna nebo takzvaný Rohlík. Pro mě osobně bylo docela překvapivé, že tyto budovy vlastnilo město,“ poznamenal k požadavkům majetku, který by měl být vrácen Brnu, náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD). Celkem by Brnu mohly přibýt pozemky a nemovitosti za dvě stě milionů korun.

K první vlně vrácení znárodněného majetku docházelo již v první polovině devadesátých let. Netýkalo se to tehdy ale těch budov a pozemků, které byly ještě v majetku federálních ministerstev. To umožňuje až nedávno schválený zákon.

K čemu Brnu, které samozřejmě armádu nemá, vojenské objekty budou? „To nedokážu předjímat. My ale určitě nemáme žádný zájem jít se státem do konfliktu, takže se na dalším využití těchto budov určitě dohodneme,“ vysvětlil Pospíšil s tím, že v těchto případech zatím pouze splnili požadavek na odevzdání soupisu do konce března.

2 minuty
Náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil komentuje možnosti vrácení majetku
Zdroj: ČT24

Větší zájem už město má o pozemky v blízkosti takzvaného jižního centra, o které nezávisle na nynější situaci žádalo již v minulosti. „Jedná se například o pozemky nacházející se v sousedství nedostavěné železniční polikliniky. A také další objekty, dotýkající se plánovaného železničního uzlu,“ dodává Pospíšil.

Pustiměř chce po letech opět vlastnit poštu

Podobně strategický může být navrácený majetek pro Pustiměř na Vyškovsku. Tamní obec by totiž opět do svého vlastnictví měla dostat budovu pošty, jejíž stavbu kdysi zaplatila. „Ta pošta klidně může fungovat dál. My se chceme pojistit pro situaci, kdyby tady pošta pobočku zrušila. V tom případě bychom měli možnost provozovnu pronajmout jiné instituci, která nám ty služby zabezpečí,“ popsal plány obce starosta Pustiměře Miloš Nevřala (ČSSD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...