Masakr v My Lai se stal symbolem válečných útrap ve Vietnamu

Hanoj - V roce 1969, kdy bylo ve Vietnamu již více než půl milionu amerických vojáků, byla zveřejněna pravda o masakru ve vietnamské vesnici My Lai z 16. března 1968. Příslušníci americké námořní pěchoty tehdy vyvraždili kolem pěti set neozbrojených vesničanů včetně více než 170 dětí. Útok byl součástí operace na vesnici Son My (My Lai 4 byla jednou z jejích několika osad), o které se Američané domnívali, že je baštou Viet congu. Obyvatelé vesnice měli být v té době podle velení na trhu a ve vsi se měli zdržovat pouze partyzáni. Akce se zúčastnilo asi 120 příslušníků roty Charlie prvního praporu 20. pěší divize z 11. výsadkové brigády, kteří byli frustrováni stále se stupňujícími útoky partyzánů a ztrátami ve vlastních řadách.

Útok byl zahájen za podpory dělostřelectva a vrtulníků před osmou hodinou ranní a již v prvních minutách se zvrhl v masakr neozbrojených vesničanů. Podle vietnamských údajů zahynulo při útoku, který trval tři hodiny, 504 lidí, z toho přes 170 dětí. Nejmladší oběti byl jeden rok, nejstarší dvaaosmdesát let. Američtí vyšetřovatelé dospěli k 347 obětem. Američtí vojáci také srovnali se zemí na 300 domů a vybili 800 kusů dobytka. Později se zjistilo, že ve vesnici byli nanejvýš čtyři ozbrojení a několik neozbrojených partyzánů. Z roty byl zraněn jediný americký voják, který se sám postřelil do nohy.

Jen tříčlenná posádka jednoho amerického vrtulníku se běsnění svých kolegů dokázala postavit. S vrtulníkem přistála mezi prchající vesničany a americké vojáky a s nasazením vlastního života zachránila asi desítku vesničanů. Hugh Thompson a Lawrence Colburn byli v roce 1998 vyznamenáni Medailí vojáka, nejvyšším vyznamenáním za statečnost v přímém boji. Třetí člen posádky vrtulníku Glenn Andreotta zemřel ve Vietnamu necelý měsíc po masakru v My Lai.


Američané informace o události dlouho tajili. První oficiální zprávy hovořily o tom, že při bitvě zahynulo 128 příslušníků Viet congu a 22 civilistů. To, že se pravda o masakru dostala na povrch, bylo zásluhou veterána Richarda Ridenhouera, který se znal s mnoha členy roty Charlie. Ti mu celý příběh vyprávěli a Ridenhourer rok po masakru informace rozeslal v 30 dopisech, které adresoval prezidentovi USA, kongresmanům a dalším oficiálním místům. Jako první zveřejnil hrůzná fakta o masakru v listopadu 1969 novinář Seymour Hersh (mj. se zasloužil o odhalení aféry Watergate), který pak v příštím roce dostal za reportáž Pulitzerovu cenu.

Vietnamská válka se rozhořela po přestřelce mezi americkým torpédoborcem Maddox a severovietnamskými torpédovými čluny v srpnu 1964 v Tonkinském zálivu. USA poté začaly bombardovat severní Vietnam a na jihu americké jednotky vystupňovaly hon na příslušníky jihovietnamských partyzánských jednotek Viet cong. Američané vyhlásili strategii „pátrej a znič nepřítele“, která tak tragicky zasáhla do života My Lai.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...