Mahmúd Abbás byl zvolen palestinským prezidentem

Ramalláh - Jeden z hlavních architektů mírové dohody s Izraelem ze září 1993, respektovaný vyjednávač, pragmatik a šéf Organizace pro osvobození Palestiny Mahmúd Abbás byl 9.1.2005 zvolen palestinským prezidentem. Někdejší "muž číslo dvě" a první premiér palestinské autonomie ale rozhodně nemá Arafatovo charisma ani popularitu. Radikálními Palestinci je obviňován, že jde příliš na ruku USA a Izraeli.

Když devětašedesátiletý Abbás, přezdívaný abú Mázin, vystřídal v čele organizace jejího po dlouholetého šéfa a palestinského prezidenta Arafata, hlavní složka Organizace pro osvobození Palestiny, hnutí Fatah, jej poté jasně nominovala pro prezidentské volby, které vyhrál.

Jeden ze zakladatelů hnutí Fatah byl již od 70. let jedním z hlavních iniciátorů dialogu Palestinců s izraelskou levicí a s mírovým hnutím. Největší úspěch Abbás do té doby slavil, když přinutil tři palestinské radikální skupiny podepsat tříměsíční příměří v útocích proti Izraeli. Vše ale záhy skončilo - v reakci na palestinský atentát v Jeruzalémě Izrael zabil významného člena hnutí Hamas Ismáíla abú Šanaba a palestinští radikálové příměří vypověděli.

Mahmúd Abbás se narodil v Safedu v severní Galileji, která byla tehdy po mandátní správou Velké Británie, a Palestinu opustil s rodiči během první arabsko-izraelské války v roce 1948. Později vystudoval v syrském Damašku práva a historii na Moskevské univerzitě, kde napsal doktorandskou práci o sionismu. Jako právník poté působil Abbás ve Spojených arabských emirátech a Kataru.

V roce 1965 vstoupil do Fatahu. V dalších letech žil v Jordánsku, Libanonu a Tunisku, členem výkonného výboru Organizace pro osvobození Palestiny se stal v roce 1980 a v červenci 1995 se vrátil z exilu na západní břeh Jordánu.

Abbás je ženatý a má dva syny. Kvůli svým honosným sídlům v Gaze a v Ramalláhu, kde od roku 1995 bydlí, byl opakovaně nařčen z korupce. Má rád arabskou poezii a hudbu a rád čte historické studie. Sám je autorem mnoha knih.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...