Dalším „šedesátníkem“, který letos samostatně vystavuje ve Vrchlického divadle v Lounech, je Luděk Dvořák. Výstavu obrazů nazval Jak šel čas a na mnoha dílech můžete vidět krásně barevné krajinky a také mnoho zajímavých portrétů. Jako jeden z mála výtvarníků se totiž věnuje právě i portrétu.
Luděk Dvořák maluje zhruba 40 let, od roku 1978 začal navštěvovat výtvarný kroužek pod vedením Václava Jíry. Poté se rozhodl pro „svobodné“ malování a s několika kamarády založil v roce 1987 sdružení VOSA (Volné sdružení amatérů), které dodnes vede.
Do vínku si toto uskupení dalo požadavek na absolutní obsahovou, žánrovou i názorovou svobodu v tvorbě svých členů. A je hlavně jeho úspěchem, že se každoročně koná takzvané Vosí rojení, což je společné setkání a pobyt v hezké přírodě jak při malování, tak i při dobré zábavě.
Při slavnostní vernisáži přišla v pondělí 5. března do Vrchlického divadla řada přátel a kamarádů. Jedním z nich byl i člen sdružení VOSA Jiří Menoušek, který ve slavnostní řeči mimo jiné řekl: „Pokud jde o samotný styl naší tvorby, lze konstatovat, že Luděk Dvořák, stejně jako Pavel Macák (další šedesátník, který vystavoval ve Vrchlického divadle – pozn. autora), ale nakonec i já sám patříme k tzv. věčným hledačům. Prostě nás baví nesetrvávat na jednom místě, měnit náměty i malířské styly. Protože nikdo z nás nejsme na malování existenčně závislí, můžeme si dovolit ten přepych malovat, jen když k tomu máme náladu a chuť, můžeme malovat, co chceme a experimentovat, jak chceme. Nejsme tedy nuceni za každou cenu upoutávat pozornost tím, že šokujeme diváka, ale ani úzkostlivě dbát na to, aby naše tvorba byla na první pohled zařaditelná a náš rukopis jedinečný a rozeznatelný“, řekl Jiří Menoušek, třetí šedesátník, který bude mít ve Vrchlického divadle v Lounech také svoji výstavu, a to od 30. dubna.
Ladislav Bába, Louny
