Lidé v Javoříčku na Olomoucku vzpomínali na vypálení obce nacisty

Praha - Pět stovek lidí si dnes v Javoříčku na Olomoucku připomnělo 64. výročí vypálení obce nacisty. Na samém sklonku druhé světové války osadu pod hradem Bouzov zpustošilo komando SS, které postřílelo 38 tamních mužů. Tragickou událost připomíná památník uprostřed obce. Pietního aktu před hromadným hrobem se kromě představitelů veřejné správy a členů svazu bojovníků za svobodu zúčastnila i řada pamětníků neštěstí. Památka javoříčské tragédie by se podle nich měla do povědomí lidí dostat stejně jako vypálení Lidic. V Javoříčku se dnes objevil i předseda poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík či starostové okolních obcí.

Nacisté, kteří na konci 2. světové války prchali z jižní Moravy, dorazili před 64 lety do prostoru pod hrad Bouzov. Zde se večer 4. května 1945 střetli s partyzány. Druhý den ráno s pomocí posil z Olomouce a Litovle jednotky SS obec Javoříčko obklíčily. Dopoledne pak nacisté osadu vypálili a povraždili 38 mužů - nejmladší měl 15 let, nejstarší 76. Poté vesnici vypálili za pomoci pancéřových pěstí a protitankových granátů. Zachovala se z ní pouze škola a jediné stavení se stodolou.

Jak uvedl historik Pavel Urbášek, nacisté se obyvatelům Javoříčka mstili za ukrývání partyzánů, kolem záminky k hrůznému činu ale dodnes existuje řada nejasností. „Má to přinejmenším jisté otazníky, protože není jasné to zákulisí,“ uvedl. Útok zřejmě organizovala olomoucká úřadovna gestapa, důkazy ale historikům chybějí. „Byť se je podařilo zadržet a byli k tomuto tématu vyslýcháni, samozřejmě nic neřekli,“ vysvětlil historik.

Mnozí historikové se domnívají, že javoříčská tragédie upadla na dlouhá léta v zapomnění. Komunistický režim ji navíc spojoval s jinou událostí, která vyplenění obce předcházela a kterou spáchal komisař partyzánského oddílu.

Okolí památníku letos čeká rekonstrukce za 5 milionů korun. Obnovy se dočkají především přístupové chodníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...