Levi Strauss, obchodník, který dal světu džíny

Berlín/Praha - V bavorské obci Buttenheim se 26. února 1829 narodil budoucí obchodník Levi Strauss, který se proslavil jako vynálezce a výrobce džínsů. Jeho jméno původně znělo Löb, přejmenoval se po přesídlení do Spojených států, kam odjel v roce 1847 se svou matkou a sourozenci. Kalifornská zlatá horečka, která nedlouho poté propukla, přiměla Strausse k odchodu do San Franciska. Nechopil se však krumpáče ani zlatokopecké pánve, místo toho si otevřel ve městě velkoobchod s textilem a oblečením.

Skutečný zlom v Straussově dobře rozjeté obchodní kariéře přišel v roce 1872. Jistý Jacob Davis, krejčí z nevadského města Reno, mu tehdy předvedl svůj „zlepšovák“, jak zvýšit odolnost pracovního oblečení. Bylo to vlastně docela prosté - kromě švů používal krejčí na namáhaných místech i drobné nýtky. Protože však Davis neměl dost peněz, aby si mohl tento nápad nechat patentovat, nabídl Straussovi výměnou za poskytnutí potřebného kapitálu obchodní partnerství.

Strauss příležitost nepromarnil. V květnu 1873 získal spolu s Davisem příslušné osvědčení patentového úřadu a legendární modré džínsy s označením 501, známé tehdy prostě jako „XX“, se vydaly na své triumfální tažení šatníky.

Původní džíny se však od těch dnešních značně lišily: „První kalhoty, které vyrobil Strauss, pocházely z konopného kanvasu a až později začal vyrábět džíny z denimu,“ vysvětluje módní historička Jana Máchalová. Původní džíny byly neoprané a ničily se až postupně nošením. V současnosti už neexistuje podle Máchalové textilie, která by nebyla předupravená.

V 2. polovině 20. století našly džíny své místo jednak v konfekci, jednak v „buřičské“ módě. Nosili je například američtí jezdci, rockeři a na konci šedsátých let motorkáři. Zpopularizovaly je filmy, např. postava hraná Jamesem Deanem v Rebelovi bez příčiny, a oblíbilo si je i hnutí hippies.

Levi Strauss, muž, jenž oblékl svět do džínsů, zemřel 26. září 1902.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...