Praha - Ladislav Mrkvička si zahrál desítky rolí ve filmu i v divadle a srdce diváků si získal skromným a nenápadným herectvím. Za svou dlouhou kariéru si vyzkoušel ty nejslavnější divadelní role a jeho záběr před filmovou kamerou byl také obsáhlý - hrál v dramatech, komediích nebo například v pohádkách a detektivkách. Od roku 1991 je věrný činohře Národního divadla, ale diváci ho mohou vidět i na dalších scénách. Narodil se 2. února 1939.
„I když mám už svá léta, stále mám velkou chuť hrát a něco po sobě zanechat,“ říká herec, který se naposledy dostal do širšího povědomí rolí ve filmu Davida Ondříčka Grandhotel (2006). Kromě herectví je Mrkvička i významným dabérem, namluvil například Matouše ve slavných komediích o Šimonovi a Matoušovi, a jeho zajímavý hlas mohli posluchači slyšet i v rozhlase.
Mrkvička se narodil v Praze. Několikrát se hlásil na DAMU a školu nakonec v roce 1962 úspěšně absolvoval. To měl za sebou již první dětskou roli ve filmu Jiřího Sequense Olověný chléb z roku 1953. Na otázky, proč se dal na herectví, odpovídá humornou historkou: „Na gymnáziu jsem totiž chodil s dívkou, která se proslavila ve filmu Robinsonka. No a jakmile se stala známou herečkou, tak mě opustila. Tak jsem se rozhodl, že se také stanu hercem, a až bude dolézat, ani jí nepozdravím.“
Poté se na filmovém plátně objevil v menších rolích ještě jako student DAMU a první angažmá dostal po ukončení studia v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Poté se přes hradecké divadlo dostal do libeňského Divadla S. K. Neumanna (nyní Divadla pod Palmovkou).
Divadlo Na Zábradlí odstartovalo jeho hvězdnou kariéru
Jeho hvězdné divadelní okamžiky začaly v roce 1977 nástupem do Divadla Na zábradlí, kde v hvězdném hereckém i režisérském kolektivu proslul především jako Smerďakov v dramatizaci Dostojevského Bratrů Karamazových a jako Hanťa v dramatizaci Hrabalovy Hlučné samoty.
Po krizi Divadla Na zábradlí na přelomu 80. a 90. let nastoupil v roce 1991 do Národního divadla. V ND začínal rolí Jacquesa v Shakespearově komedii Jak se vám líbí.
„Nebylo mým přáním zůstat v Národním divadle až do smrti. Mám rád změny, jenže jiné divadlo se mi s nabídkou, která by nešla odmítnout, za celá ta léta neozvalo. Na druhou stranu si říkám, kde jinde než ve Zlaté kapličce, bych měl důstojněji a lépe skončit herecký život,“ říká Mrkvička, který by si ještě rád zahrál i nějakou velkou roli ve filmu.
Mrkvička prožil několik osudových vztahů, je otcem několika dětí, které má s různými partnerkami. Zájem médií před lety vzbudil Mrkvičkův syn Jakub, který měl problémy s drogami a kvůli krádežím se dokonce ocitl za mřížemi.
