Kterak Bratislava mlčí o 28. říjnu

Bratislava/Praha - Psal se 1. leden 1993, když si dalo Česko a Slovensko vzájemné sbohem. Sbohem dala země pod Tatrami i dosavadním státním svátkům. Výročí vzniku samostatného Československa odsunula ze svého seznamu. Češi nikoliv - dosud si proto 28. října užívají den volna a státníci vzpomínají na prezidenta Masaryka. Na Slovensku se onen den připomíná jako památný, ale je pracovní. O bývalém svátku se mlčí. Tak zvaná slovenská otázka, která zaměstnávala představitele socialistického Československa, totiž přetrvala i po rozdělení země na dva samostatné státní útvary. Slovensko 90. let nemělo k připomínání říjnových událostí chuť. A nyní pro změnu chybí vůle.

Pro naše sousedy a donedávna také „bratry“ totiž není významný jen 28. říjen, tedy datum, kdy v Praze strhávali symboly rakousko-uherského mocnářství a vyhlásili samostatné Československo. Snad ještě větší význam má pro Slováky datum o málo mladší. Právě 30. října 1918 se totiž zástupci slovenské politiky sjeli do Martina, aby zde - aniž by věděli, co se před dvěma dny událo v Praze - vydali dokument, v němž se přihlásili ke vznikajícímu Československu. Do dějin vešel jako Martinská deklarace. Deklaroval mimo jiné následující: „Slovenský národ je částí řečově i kulturně-historicky jednotného československého národa.“ Víme, jak to nakonec s Československem dopadlo.

Slovenský politolog: Mečiarův nacionalismus škrtnul 28. říjen z kalendáře

Již před rozpadem Československa se na Slovensku objevovaly nacionalistické a separatistické síly, které se v boji o samostatnost Slovenska nejvíce vymezovaly vůči všemu českému a československému. Ve volbách v roce 1992 se navíc do slovenského parlamentu nedostaly pročeskoslovensky orientované politické strany. Hlavní roli hrálo Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara. „Útočili na 'pragocentrismus', 'federalismus' a 'čechoslovakismus' - 28. říjen pro ně byl tím nejautentičtějším symbolem čechoslovakismu, který chtěli svrhnout,“ připomíná události spjaté s rozpadem ČSFR slovenský politolog a prezident Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov.

Mesežnikov doplňuje, že Mečiar po rozpadu společného státu a vzniku SR uzavřel spojenectví se separatistickou Slovenskou národní stranou. „Toto spojenectví mělo mj. demonstrovat postoj HZDS, které se označovalo za 'zakladatele' slovenské státnosti. Do takového 'pronárodního' postoje se příliš nehodilo zdůrazňování čs. státnosti.“ A tak přestal být 28. říjen na Slovensku v roce 1993 státním svátkem a zmizel z kalendáře.

Šéfredaktor časopisu Respekt a v letech 1997-2006 šéfredaktor slovenského deníku SME Martin M. Šimečka připomíná, že to ovšem neznamená, že by Slováci na 28. říjen zapomněli a nevěděli o něm. „Jen pro ně není žhavé téma. Tento svátek si připomíná menšina lidí a spíše pamětníci. První republika se na Slovensku bohužel nevnímá jako zrod státnosti,“ říká Šimečka.

Historie kontra SNS: Spor o postavení Slovenska v Československu

Posun přinesl až rok 1999, kdy se na půdu slovenského parlamentu dostal zákon, který měnil dosavadní počet státních svátků a památných dní ve slovenském kalendáři. Jedním z památných dní se stal i 28. říjen. O jeho zařazení se však vedly polemiky. Tehdejší poslanec za HZDS Marián Húska pronesl, že připomínání 28. října je projevem vazalského syndromu. Jeho stranický kolega Ján Čuper označil společný stát za okupaci Slovenska.

Podobné postoje přetrvávají i do dnešních dnů. Na Slovensku se každoročně s blížícím se koncem října otevře diskuse o „zapomenutém svátku“. Ještě loni v rozhovoru pro Rádio Expres zastával předseda populistické vládní Slovenské národní strany (SNS) Ján Slota stanovisko, že Slováci byli po celou dobu soužití s Čechy utlačováni.

Mluvčí SNS Rafaj:

„Slováci se v roce 1918 dostali z deště pod okap.“

Slovenští historici přitom mluví jinak, Roman Holec z Katedry slovenských dějin na Komenského univerzitě v Bratislavě zdůrazňuje, že Slováci zaznamenali v ČSR nevídané množství rozvoje a doformovali se na moderní politický národ.

SNS si ovšem trvá na svém, byť v mírnějších konturách. „Z historického hlediska se Slováci rokem 1918 a vznikem Československa dostali z deště pod okap. Vymanili jsme se z područí Uher, což bylo pozitivní, ale ideální stav nenastal, chyběla autonomie. Ve třicátých letech byli Slováci zklamáni z koncepce jednotného národa a museli čelit snahám vytvořit ze slovenštiny jakousi podobu slovakizované češtiny,“ uvádí dnes mluvčí SNS Rafael Rafaj. Podle něj si Slováci více připomínají 30. říjen, datum, které „nebylo za minulého režimu preferováno, naopak téměř tabuizováno.“

Dostane se 28. říjen na seznam slovenských státních svátků?

Podle Mesežnikova se vzhledem ke složení politického spektra, kde převažují národně orientované strany a přímo ve vládě sedí HZDS i SNS, dá těžko očekávat jiný postoj k 28. říjnu než ten dosavadní. Žádná partaj se k odkazu ČSR nehlásí. To odsuzuje i herečka a členka slovenského parlamentu za SDKÚ-DS Magdaléna Vášáryová: „Považuji to za krátkozrakost, provinčnost a nevděk.“

Vášáryová:

„30. říjen znamená přihlášení se k odpovědnosti za vznik státu, který se pak na dlouhá léta stal terčem všech nedemokratických kolem.“

Slovensko se se vznikem Československa vypořádalo po svém. Na významu nabývá podpis Martinské deklarace a interpretuje se jako specifický přínos Slovenska ke vzniku ČSR - což rozhodně není chybou. Jak ale připomíná historik Holec, obě data mají svůj význam a neměla by se stavět proti sobě, naopak by se měla vzájemně doplňovat.

Postoj mnohých obyčejných Slováků pak mohou nejlépe vystihnout následující a závěrečná slova Vášáryové: „Obě data spolu souvisí. To z Martina znamená a vždycky bude znamenat nejen významný krok k záchraně identity mého národa, ale i přihlášení se k odpovědnosti za vznik státu, který se pak na dlouhá léta stal terčem všech nedemokratických kolem.“

  • Území bývalého Československa autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/475/47406.jpg
  • Vladimír Mečiar autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/346/34596.jpg
  • Bratislava autor: Vratislav Maňák, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/474/47397.jpg
  • Ján Slota autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/460/45978.jpg
  • Slovenský parlament autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/340/33911.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...