Praha - Milan Kundera, jeden z nejznámějších spisovatelů českého původu, se podle dokumentů Ústavu pro studium totalitních režimů zařadil mezi další významné osobnosti české kultury, které čelí podezření, že donášely na své okolí komunistické tajné policii. I když s tehdejší Státní bezpečností spolupracovalo velké množství občanů, s časovým odstupem od převratu se v médiích nejvíce objevují právě případy umělců, lidí známých a pro mnohé arbitrů morálky. Příběh někdejšího letce a později západního agenta Miroslava Dvořáčka, kterého v roce 1950 měl podle ústavu udat komunistické policii právě Milan Kundera, zveřejnil týdeník Respekt. Kundera ale tuto informaci ve svém prohlášení pro agenturu ČTK důrazně popírá.
Kundera však není první z veřejně významných lidí, kteří pravděpodobně nemají v souvislosti s komunistickou bezpečností čisté svědomí. Naposledy připustil své styky s StB populární písničkář Jaromír Nohavica, který nicméně vyloučil, že by někoho udal. Nohavica tím reagoval na píseň Jaroslava Hutky Udavač z Těšína.
Nohavica měl v létě 1989 po svém návratu z Vídně informovat StB o postojích a názorech písničkáře Karla Kryla. Podle Nohavici si StB svévolně jeho výpověď přikreslila. Nohavica je veden v evidenci StB pod krycím jménem Mirek. Kompletní svazek je však ztracen, dochovalo se jen několik záznamů, a proto dnes pravděpodobně nelze přesně Nohavicovy kontakty s StB zmapovat. StB však na něj údajně tvrdě tlačila a jemu hrozil trest. To se ale nestalo a Nohavica se v roce 1986 zavázal ke spolupráci. Mnozí Nohavicovi vytýkají, že se stavěl do role téměř protirežimního umělce, a přitom s režimem spolupracoval.
Z hudebníků byl ze spolupráce s StB nařčen i Ondřej Hejma ze skupiny Žlutý pes. Na povrch vyšly kontakty s StB i u Františka Horáčka známého pod pseudonymem Jim Čert. Ten se však na rozdíl od Nohavici ke všemu přiznal a svým přátelům, kterých se jeho spolupráce s režimem týkala, se omluvil. Horáček spolupráci podepsal v Hradci Králové pod krycím jménem „Akord“. Od října 1981 byl v Praze veden jako „Homér“. Čert předával StB informace týkající se takzvané volně žijící mládeže. Za první rok spolupráce předal hudebník 126 zpráv a několikrát byl i finančně odměněn. Ze spolupráce s StB byl nařčen zpěvák Václav Neckář, který byl evidován jako důvěrník s krycím jménem Bacil.
Spoluprací s StB se týkalo i několik soudních procesů. Písničkáře Pepu Nose žaloval v 90. letech hudební publicista Jiří Vejvoda za jeho výroky. Muzikant Vejvodu označil za osobu úkolovanou StB, za bezectného člověka a lokaje minulého režimu. Soud rozhodl ve Vejvodův prospěch. Vejvoda mimo jiné dělal tlumočníka někdejšímu prezidentovi Gustávu Husákovi. Vystupoval také jako svědek ve zinscenovaném procesu proti Nosovi, který byl v roce 1981 souzen za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, kterého se měl dopustit tím, že si nechal od pořadatelů koncertů proplácet cestovné za jízdu automobilem, ač ve skutečnosti jezdil hromadnou dopravou.
Před soudem stanul herec Jan Kanyza, když požadoval vymazání svého jména z evidence StB. Soud ale konstatoval, že je v seznamech oprávněně. O totéž žádala i Jiřina Bohdalová - na základě verdiktu soudu bylo její jméno z internetových seznamů odstraněno, podle ministerstva vnitra však neoprávněně.
V archivech StB je i spis herce Josefa Dvořáka, který údajně předával agentům informace o dění v divadle Semafor a zejména o Jiřím Suchém. Dvořák říká, že ho StB kontaktovala, ale on s ní nespolupracoval.
