Krnovská synagoga bude sloužit veřejnosti

Krnov – O budoucnosti krnovské synagogy jednali v Krnově zástupci Federace židovských obcí, města a občanského sdružení Krnovská synagoga. Federace nakonec souhlasila s návrhem občanského sdružení, vybudovat v synagoze židovské muzeum a modlitebnu, ale také využívat ji ke konání nejrůznějších kulturních akcí pro školy i veřejnost.

Krnovská synagoga byla postavena v roce 1871 podle projektu Ernesta Latzela. Jako jedna z mála v regionu byla uchráněna před zničením v době okupace, kdy nacisté srovnali se zemí synagogy v Ostravě, Opavě, Olomouci nebo Kroměříži. „V Moravskoslezském kraji je to unikátní synagoga, protože jako jediná má dvě věže a je postavena v maurském slohu,“ říká Zdenek Jeník z Občanského sdružení Krnovská synagoga. „Tato synagoga je zvláštní tím, že v oblasti Sudet se jich dochovalo velice málo, protože tam byly synagogy likvidovány, ničeny, bořeny,“ podtrhuje význam stavby předseda Federace židovských obcí v ČR Jiří Daníček. 

Po válce sloužila synagoga jako skladiště a od 60. let zde byl umístěn archív. V roce 1999 se synagogy ujalo Občanské sdružení, které spolupracuje s Federací židovských obcí ČR a městem Krnovem. „Cílem této spolupráce by mělo být vytvoření expozice a zpřístupnění Krnovské synagogy veřejnosti nejenom při jedinečných kulturních akcích, které se tam opakovaně konají, ale v průběhu celého roku,“ přibližuje budoucí využití synagogy starostka Krnova Renata Ramazanová. „Federace má hlavní úkol a to je napomoci jejímu zrestaurování a obnově,“ dodává Jiří Daníček. „Od tohoto roku probíhá postupná rekonstrukce synagogy. Zatím bylo proinvestováno zhruba 5 milionů korun,“ odhaduje dosavadní investice Zdenek Jeník.

I přes probíhající rekonstrukce je synagoga veřejnosti po domluvě přístupná. Úpravy interiéru by měly skončit v roce 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...