Bohdalice – Exotickou a navíc přímo královskou návštěvu dnes zažily Bohdalice na Vyškovsku. U nově vztyčené repliky sochy moai tam zatančila královna z Velikonočního ostrova Lili Pate se svojí suitou. Královna tak chtěla podpořit úsilí tamních ekologů a upozornit na problematiku ničení přírodního bohatství, se kterým má Velikonoční ostrov neblahou zkušenost.
První přesná replika záhadné sochy moai, které jsou rozeseté po tichomořském Velikonočním ostrově, má u moravské vesnice Bohdalice upozorňovat na křehkost přírody. Ekologové ji tam vztyčili koncem května jako memento zániku rapanujské kultury. Ta doplatila na to, že obyvatelé ostrova zkonzumovali všechny přírodní zdroje. „Lidé se dnes chovají podobně. Jen žijeme na větším území, a tak to postupuje mnohem pomaleji,“ upozornil Jiří Novotný ze sdružení Manner.
Titul královny je na Velikonočním ostrově jen symbolický, ostrovy jsou spravovány státem Chile. Královna je volena vždy na jeden rok prostřednictvím soutěže dvou klanů v rámci festivalu Tapati.
Stejný cíl jako ekologové má i královna Lili Pate, která svoji jedinou návštěvu na Moravě věnovala právě ochraně přírody. „Návštěva z Rapa Nui je jediná na celé Moravě. Zatímco v Čechách se již setkali s celebritami, hlavou státu počínaje a populárními zpěváky a herci konče, u nás jde o podstatu věci – o Velikonoční ostrov a to, co může znamenat pro nás jakožto příklad ekologické katastrofy způsobené člověkem,“ řekl Novotný.
„Velice se nám to líbilo, lidé byli velmi příjemní,“ tak zhodnotili dnešní vystoupení tanečníci, kteří královnu při tanci doprovázeli. I když bylo počasí deštivé a chladné, nenechali se tím odradit – stejně jako zhruba 200 dětí, které se přišly na exotickou návštěvu podívat. „Záleží hlavně na tom, jestli jsou spokojení diváci,“ svěřil se tanečník Pou, jenž nese jméno jednoho posledních králů Velikonočního ostrova. Tanec, který předvedli, vznikl na základě sporů dvou válečných kmenů. Jeho smyslem bylo zastrašit protivníka. „Tancovat umíme hned, jak se narodíme,“ řekl s úsměvem Pou. Pro lidi, kteří nejsou Rapanujci, může válečný tanec vypadat složitě. „Když se v tom prostředí narodíte a vyrostete, není to těžké,“ dodal tanečník. Ten už s kolegy a rapanujskou královnou vystoupil také v Praze, Prachaticích nebo Karlových Varech.
"Když jsem viděla, že na Velikonočním ostrově existuje tahle jedinečná kultura, která nemá šanci přežít, chtěla jsem sem přivézt tanečníky a právě tímto tancem, který na všechny jistě mimořádně působí, se pokusit Rapanujcům pomoci. Neznám žádný národ, který by byl na svou kulturu tak hrdý."
Jana Bürger, autorka projektu na podporu Rapa Nui
Exotická naučná stezka v moravské vesnici
Ekologové z občanského sdružení Manner vztyčili první repliku moai u jihomoravských Bohdalic letos v květnu. Do budoucna by ji mělo doplnit dalších 19 soch. České moai vzniknou ze speciálního betonu, který svojí porézní strukturou připomíná zvětralý originální materiál. Sochy si pracovníci přímo na Velikonočním ostrově pečlivě nafotili. Po návratu do České republiky pak v ateliéru začali vytvářet polystyrénové formy, ve kterých budou sochy odlity.
Velikonoční ostrov
Ostrov o rozloze pouhých 163 kilometrů čtverečních obývalo v době největšího kulturního rozmachu asi dvanáct tisíc Rapanujců. Kolem roku 1600 ale obyvatelstvo, které svoji kulturu vybudovalo na úkor přírodních zdrojů, postihla ekologická katastrofa. Postupně vytěžili veškeré lesy, půdu zničila eroze, potoky vysychaly, zvířata byla vyhubena. Rozvinutá kultura Rapa Nui zanikla.
Ostrov dráždil fantazii prvních Evropanů zejména díky záhadným sochám moai, kterých je po Rapa Nui rozeseto na 300. Většina z nich měří kolem tří a půl metru, najdou se však i dvanáctimetrové, vážící až 90 tun. Záhadu, jakým způsobem obyvatelé ostrova těžké sochy dokázali zvednout a přemístit na místo určení, pomohl objasnit Čech Pavel Pavel.
