Konference o KGB opět připomněla důležitost Mitrochinova archivu

Praha - V souvislosti s právě probíhající konferencí o aktivitách NKVD a KGB historici opět připomněli zvláštní roli bývalého šéfa archivu KGB Vasilije Mitrochina, který téměř 30 let v archivu KGB cíleně opisoval záznamy ze složek uložených a evidovaných pouze pro potřeby sovětské zpravodajské služby. Mitrochin, který v roce 2004 zemřel, je pro některé z nich stále hrdinou. V roce 1992 za dramatických okolností přeběhl do Velké Británie a odnesl s sebou množství tajných dokumentů sovětské špionážní centrály. Ty se pak staly základem pro knihu o sedmistech stránkách "Neznámé špionážní operace KGB - Mitrochinův archiv", kterou autor sepsal s britským historikem Christopherem Andrewem. Z tajných materiálů KGB vznikly i další knihy například "Mitrochinův archiv II: KGB a svět".

Experti americké FBI hovořili o informacích, které Mitrochin poskytl, s respektem. Dokonce je označili za nejúplnější a nejvíce vyčerpávající výzvědné údaje, které kdy byly získány z jakéhokoli zdroje. Bývalý důstojník sovětské tajné služby ve svém svědectví poprvé v tak ucelené formě odhalil, jak Rusové verbovali své agenty, jak pracovali v různých částech světa včetně bývalého Československa, a za čím vším ve světové politice údajně stáli.

Kniha vyvolala skandál v Británii, ale hlavně v Itálii, kde byli za spolupracovníky Rusů označeni i někteří významní komunisté, kteří svého času byli členy vládnoucí italské koalice. Mitrochin tvrdil, že agenty měla ruská rozvědka na vysokých místech rovněž v Německu, Francii, Rakousku a dalších zemích.

Do archivu byl Mitrochin „uklizen“ kvůlu nedůvěryhodnosti

Mitrochin působil v sovětských bezpečnostních složkách od 50. let. V roce 1956 však změnil svůj poměr k sovětskému režimu. A z tohoto důvodu se stal pro tehdejší KGB méně důvěryhodnou osobou, proto byl přemístěn do centrálního archivu KGB, kde asi 12 let indexoval materiály z prvního ředitelství sovětské zpravodajské služby.

V archivu Mitrochin cíleně opisoval záznamy ze složek uložených a evidovaných pouze pro potřeby sovětské zpravodajské služby. Zpočátku se snažil si informace zapamatovat a zaznamenával je až doma, ale po čase zjistil, že to není nutné a materiály opisoval přímo na papír v zaměstnání, odkud je vynášel například v botech.

Sověti nemohli uvěřit, že Mitrochin mohl informace získat

Přesto, že každý v Sovětském svazu byl v určitém podezření, nikoho v KGB nikdy nenapadlo, že by někdo jako Mitrochin mohl vůbec existovat. Proto také po zveřejnění dokumentů sovětské tajné služby okamžitě informace z nich popřely, protože si myslely, že něco takového je zhola nemožné.

Ruský generál Boris Labuzov z ruské Federální bezpečnostní služby dokonce ještě v roce 1999 v rozhovoru pro italský deník La Repubblica seznam agentů bývalé sovětské výzvědné služby KGB, který rozvířil italskou politickou scénu, zpochybnil. Tvrdil dokonce, že ani po pečlivém zkoumání v Moskvě nebylo zjištěno, že by nějaký plukovník Mitrochin vůbec existoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...