Brno – Rada města Brna dnes odsouhlasila jméno nového ředitele Národního divadla Brno. Podle očekávání se jím stal Martin Glaser. Uměleckého šéfa činohry Jihočeského divadla do vedoucí pozice navrhla radě odborná komise už minulý týden. Národní divadlo tak má po více než roce konečně ředitele.
Jmenování Glasera doporučila radě odborná komise, kde vedle primátora Romana Onderky (ČSSD) zasedl i ředitel České filharmonie David Mareček nebo rektor JAMU Ivo Medek. Odbornou komisi Glaser zaujal svou vizí moderního a sebevědomého metropolitního divadla. Nový ředitel vzešel přitom až ze třetího kola výběrového řízení, v němž porazil Tomáše Froydu z plzeňského Divadla Alfa.
„Martin Glaser na nás udělal dobrý dojem svou minulostí a svým aktivním a kvalitním působením v českobudějovickém divadle. Rada se proto ztotožnila s názorem komise a jednomyslně pana Glasera schválila,“ řekl primátor Roman Onderka (ČSSD). Vedení města odhaduje, že Glaser do funkce plně nastoupí až v březnu. „Už teď ale bude mít takový úvazek, aby mohl řešit zásadní věci,“ přislíbil Onderka.
Martin Glaser nyní bude mít za úkol hlavně stabilizovat situaci na činoherní scéně. V jeho pravomoci bude také jmenování uměleckých šéfů souborů. Glaser nastoupí do vedení Národního divadla po Danielu Dvořákovi, který divadlo opustil loni v září po pěti letech ve funkci. Nelíbil se mu přístup brněnské radnice – politické zásahy do jeho práce, neochota k systémovým změnám a hlavně nedostatečná finanční podpora. Čelil ale také kritice za klesající úroveň inscenací v Mahenově divadle. Svůj ochod Dvořák plánoval už dlouho. Přesunul se proto do Prahy a s ním Národní divadlo opustila i část hereckého ansámblu.
Kdo je Martin Glaser?
Narodil se v roce 1974 v Sokolově. Vystudoval obor činoherní režie a dramaturgie na pražské DAMU, aby od roku 1998 působil jako kmenový režisér v Jihočeském divadle, od roku 2006 jako šéf činoherního souboru. Režíroval např. Havlovo Odcházení, Skakespearova Macbetha nebo Čechovovy Tři sestry. Získal cenu Josefa Balvína za nastudování hry Arabské noci, jeho inscenace hry Očištění byla na cenách Nadace Alfréda Radoka vyhlášena jako nejlepší uvedená česká hra, inscenace Nebezpečné vztahy byla zase oceněna jako nejpozoruhodnější umělecký počin na přehlídce České divadlo. Letos na jaře se ucházel o funkci ředitele pražského Divadla Na Zábradlí, porazil jej však Petr Štědroň z brněnské Reduty.
Zdroj: Národní divadlo Brno
To mělo neblahý dopad především na divadlo Reduta, jehož umělecký šéf Petr Štědroň taktéž odešel do Prahy, kde vede Divadlo Na Zábradlí. Podle Glaserovy vize nebude Reduta tvořit samostatnou jednotku. „Koncept dvou činoherních souborů pod jednou střechou nepovažuji za výhodný,“ uvedl před časem Glaser. Reduta přitom pod vedením Petra Štědroně tvořila čtvrtou složku Národního divadla a získala celou řadu uznání.
První kolo výběrového řízení na pozici ředitele brněnského národního divadla proběhlo už loni na podzim, druhé letos na jaře. Odborná komise ale v obou případech nikoho radě ke zvolení nedoporučila. Do prvního kola se přitom chtěl přihlásit i sám Daniel Dvořák, nakonec ale od kandidatury upustil. Prozatímní ředitel Jan Petr se vrátí k práci technického náměstka. „Cením si toho, že se nám podařilo snižovat schodek hospodaření a naplánovat celou sezónu,“ uvedl Petr.
Z historie Národního divadla Brno
Příspěvkovou organizaci Národní divadlo Brno tvoří čtyři scény. Opera a balet sídlí v Janáčkově divadle, v budově z roku 1965. Činohra sídlí v Mahenově divadle – původně divadlo Na hradbách. Budova byla postavená už v roce 1882 a jako první divadlo v Evropě byla elektricky osvětlená. Čtvrtou část Národního divadla tvoří Reduta – její scéna je dokonce nejstarší divadelní budovou ve střední Evropě, pochází ze 17. století.
Samotné Národní divadlo Brno zahájilo činnost v roce 1881 ve dvoraně Besedního domu. Jeho prvním ředitelem byl před sto třiceti lety Jan Pištěk. Od roku 1884 začalo brněnské Národní divadlo pravidelně fungovat ve vlastní budově na Veveří ulici, v místě, kde dnes stojí brněnský Bílý dům. Po vzniku Československa přidělilo město českému divadlu budovu dosud německého divadla Na hradbách. Celé období první republiky řešili architekti problém plánů na velkolepou budovu národního divadla, jejich snahy vyvrcholily až dlouho po válce stavbou Janáčkova divadla. Budova na Veveří totiž byla během náletů silně poškozena. Reduta fungovala až do 90. let, kdy začal být stav budovy závažný. V roce 2005 prošla rekonstrukcí a stala se součástí Národního divadla.
Zdroj: ND Brno
