Kdo se pokusil utéct, po tom stříleli, vzpomíná účastník pochodu smrti

Brno – Stanislavu Kirchnerovi bylo osm let, když se spolu s dalšími dvaceti tisíci lidmi vydal na nedobrovolný pochod z Brna do Pohořelic. Patřil totiž mezi německé obyvatele jihomoravské metropole, kteří byli po 2. světové válce násilně odsunuti. Bolestné zážitky si dnes znovu připomněl svojí symbolickou účastí na pietním pochodu.

Otec Stanislava Kirchnera pracoval za války pro německý podnik, po jejím skončení patřili Kirchnerovi k těm rodinám, které musely Brno opustit. Trauma z tehdejších událostí Stanislav Kirchner dodnes nepřekonal. „Někdo to tehdy nevydržel nervově, utekl do polí. Ruská dozorkyně okamžitě sňala pušku a začala po něm střílet,“ popsal Kirchner.

2 minuty
Pamětník Stanislav Kirchner vzpomíná na pochod smrti
Zdroj: ČT24

Z dvaceti tisíců lidí podle oficiální údajů tři zemřeli během nočního pochodu, další následně v táboře v Pohořelicích. Nejčastější příčina – vyčerpání a úplavice. Podle odhadů o život přišlo přibližně 1 700 lidí.

Událost si Brňané už sedmým rokem připomínají pietním pochodem, jehož cílem je památník v Pohořelicích. Letos účastníky neodradilo ani špatné počasí. „Cílem není jen připomenout si tehdejší události, ale taky dopomoci nějakému uvědomění si toho, co se stalo, a podpořit vypořádání se s tím,“ uvedl organizátor pochodu Jaroslav Ostrčilík. Účastníci pochodu by do Pohořelic měli dorazit dnes okolo 19. hodiny.

V noci z 30. na 31. května 1945 začali především zaměstnanci brněnské Zbrojovky shromažďovat německé obyvatele Brna. Ti se pak museli bez jakýchkoli prostředků, jídla nebo pití vydat směrem k rakouským hranicím. Odhaduje se, že z Brna tehdy odešlo dvacet až 25 tisíc Němců. Převážně přitom šlo o starší lidi, ženy nebo děti, protože většina mužů byla v armádě.

Podle pamětníků panovaly během odsunu velmi tvrdé podmínky a o život přišlo i několik tisíc lidí. Oficiální prameny přitom uvádějí pouze tři oběti. Mnoho účasníků pochodu ale zemřelo v táboře v Pohořelicích, kde se nakazili břišním tyfem nebo úplavicí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...