Není to tak dávno, co boty nebývaly takovou samozřejmostí, jakou jsou dnes. Lidé měli často jen jedny holínky na celý život. V mnohých rodinách se boty mohly nosit jen v neděli do kostela nebo na jarmark. O tom, jak se holínky dělají a jak to s nimi kdysi bylo, vypráví manželé Petr a Zlatuše Hejdovi, výrobci tradičních holínek z Hluku.
Boty bývaly kdysi velkou investicí, kterou si rodina musela dobře promyslet. Na jeden pár vrapenicových holínek je totiž potřebná kůže až ze tří koz. Nebylo výjimkou, že v rodině byl jenom jeden pár bot. Kdo měl boty, chodill do školy, říkají výrobci tradičních holínek, manželé Hejdovi.
- Hotové dámské holínky zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3173/317239.jpg
- Kopyta na holínky autor: čt24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3173/317237.jpg
- Ořezávání holínek autor: čt24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3173/317236.jpg
Hejdovi vyrábí holínky ručně podle původních výrobních postupů. Lidé z celého Slovácka jim nosí i sto let staré boty jako předlohy, aby Hejdovipodle nich udělali přesnou repliku. „Nejčastěji děláme jednoduché mužské holínky, o ty je největší zájem,“ říkají. Berou si je muzikanti, tanečníci, ale i lidi, který chtějí zachovat a obnovit staré rodinné dědictví.
