Karel Svoboda patřil k nejúspěšnějším skladatelům českého popu

Praha - Hudební skladatel Karel Svoboda, který 28. ledna 2007 spáchal sebevraždu, patřil k nejúspěšnějším skladatelům české populární hudby. Na jeho kontě jsou desítky úspěšných písní, stovky hudebních doprovodů k filmům, divadelním inscenacím, muzikálům a televizním seriálům. Narodil se roku 1938 v Praze. Hudební nadání a první umělecké úspěchy měly zásadní vliv při volbě jeho profesionální dráhy. V 50. a 60. letech byl členem české populární rockové skupiny Mefisto. Později byl členem uměleckého souboru experimentální divadelní scény Laterna Magika a divadla Rokoko, kde poprvé uvedl svoji scénickou hudbu.

Z pera Karla Svobody pocházejí největší hity Karla Gotta. Jeho skladby se objevují v repertoáru všech předních českých zpěváků. Písně Lady Carneval, Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš, Stín katedrál, Hej, hej baby, Yveta, Čau lásko, Jsi můj pán a další slavné hity se hrály a dodnes hrají po celé Evropě. Jeho skladby získaly ceny na nejznámějších hudebních festivalech - v Tokiu, Rio de Janeiru či v Cannes.

Jméno Karla Svobody není svázáno pouze s písňovou tvorbou, ale také s velmi úspěšnými televizními produkcemi a hudbou k celovečerním filmům, ať již domácí nebo zahraniční produkce. Osobitá melodičnost Svobodovy hudební tvorby posílila romantiku českých filmových pohádek - Sůl nad zlato, Jak se budí princezny, Z pekla štěstí a Tři oříšky pro Popelku.
 
Televizní seriály s hudbou Karla Svobody jsou oblíbené nejen v evropských zemích - patří k nim například Včelka Mája, Cirkus Humberto, Létající Čestmír, Pinocchio, Tao Tao, Návštěvníci, Kačenka a strašidla.


 
Autorské úspěchy Karla Svobody v oblasti písňové a filmové hudební tvorby jej na počátku 70. let inspirovaly k prvnímu velkému muzikálovému projektu Noc na Karlštejně, jehož filmová i divadelní podoba je úspěšnou až do dnešní doby. Úspěšným hudebním dílem Karla Svobody je původní český muzikál Dracula, který měl premiéru 13. října 1995 v Praze.

V roce 2005 se stal Svoboda otcem Jakuba, kterého mu porodila manželka Vendula. Jejich první dítě, dcera Klára, zemřela v srpnu 2000 na akutní leukémii ve věku čtyř let. Z prvního manželství měl Svoboda dvě dospělé děti, syna Petra a dceru Janu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...