Julínek už měnil vedení fakultních nemocnic i několika ústavů

Výběr důležitých personálních změn, které provedl ministr zdravotnictví Tomáš Julínek od nástupu do funkce v září 2006:

14. září 2006 - Ministr Julínek prosadil odvolání všech zástupců státu ve správní a dozorčí radě VZP. Ministrův mluvčí oznámil, že Julínek hodlá vyměnit asi polovinu zástupců státu v zaměstnaneckých pojišťovnách.

18. září 2006 - Ministr nahradil Michala Sojku (ČSSD) v čele Státního ústavu pro kontrolu léčiv odbornicí a dosavadní členkou nejužšího vedení ústavu Jitkou Šabartovou. Poté vypsal výběrové řízení na nového ředitele.

21. září 2006 - Julínek znovu jmenoval do funkce ředitele Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Jana Černého, kterého odvolal bývalý ministr David Rath (ČSSD).

13. prosince 2006 - Ministr oznámil, že po konkurzu jmenoval novým šéfem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Martina Beneše z brněnského Masarykova onkologického ústavu, novým ředitelem Koordinačního střediska transplantací se stal Pavel Březovský. Ředitelem nemocnice na Homolce pak byl jmenován neurochirurg a dosavadní pověřený ředitel Vladimír Dbalý.

6. března 2007 - Julínek odvolal ředitele tří fakultních nemocnic - Thomayerovy a vinohradské v Praze a olomoucké fakultní. Důvodem podle něj byly problémy v hospodaření těchto nemocnic. Odvolaní ředitelé ministrovo vysvětlení zpochybnili.

21. května 2007 - Novým ředitelem vinohradské nemocnice se stal Marek Zeman, o deset dní později nastoupil do čela Thomayerovy nemocnice Karel Filip. Od půlky července do funkce nastoupil i nový ředitel nemocnice v Olomouci Radomír Maráček.

25. června 2007 - Julínek odvolal hlavního pražského hygienika Vladimíra Polaneckého a hygieničku Zlínského kraje Olgu Gröschlovou. Důvodem byly nedostatky v hospodaření v Praze a dlouhodobé nedostatky v řízení ve Zlíně.

17. července 2007 - Julínek jmenoval nového šéfa Institutu klinické a experimentální medicíny. Stal se jím dosavadní zástupce ředitele institutu Jan Malý; jeho předchůdce Štefan Vítko o několik dní dříve sám rezignoval.

6. srpna 2007 - Ředitelem brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie se stal olomoucký kardiochirurg Petr Němec. Nahradil Jana Černého, který odešel kvůli věku.

4. září 2007 - Julínek odvolal ředitele Úrazové nemocnice v Brně Miloše Janečka. Důvodem byl jeho nesouhlas s plánovaným rušením zařízení.

7. listopadu 2007 - Ministr odvolal ředitele pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze Pavla Klenera. Podle Julínkových představ se měl ústav sloučit s pražskou Všeobecnou fakultní nemocnicí, od plánu ale nakonec ustoupil.

9. listopadu 2007 - Julínek odvolal osm ředitelů zdravotních ústavů a původních 14 krajských ústavů sloučil do sedmi. Svůj krok vysvětlil lepším využitím peněz.

29. dubna 2008 - Ministr odvolal z funkce ředitele pražské psychiatrické léčebny v Bohnicích Ivana Davida. Jeho nástupcem jmenoval o den později vedoucího sexuologického oddělení léčebny Martina Hollého.

10. června 2008 - Julínek odvolal ředitelku Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně Vladimíru Danihelkovou. Ve funkci ji nahradí nynější náměstek ředitele Fakultní nemocnice Brno Petr Koška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...