Praha - Josef Hlávka, mimořádná osobnost české architektury, zemřel 11. března 1908. Stojí za stavbami jako je porodnice U Apolináře, Dvorní opera ve Vídni nebo rezidence biskupa v Černovcích na Ukrajině. Josef Hlávka se narodil 15. února 1831 v Přešticích na Plzeňsku. Po ukončení pražské techniky si rozšířil vzdělání na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Za své studijní výsledky Hlávka obdržel prestižní Římskou cenu, která mu umožnila tříletou studijní cestu po Itálii, Francii, Belgii a také po Německu. Během ní studoval největší skvosty evropské architektury a načerpal aktuální architektonické trendy. Po návratu se usadil ve stavební firmě Františka Šebka, kde si při studiích přivydělával jako zedník. Majitel, oslněný Hlávkovou pracovitostí a schopnostmi, mu svou stavební kancelář odkázal a Josef Hlávka se stal stavebním podnikatelem.
Stavba kostela Lazaristů byla první Hlávkovou úspěšnou realizací ve Vídni a vynesla Hlávkově kanceláři nevídanou zakázku, a to možnost postavit právě ve Vídni monumentální novou Dvorní operu, dnes Státní operu. Její stavební náklady dosáhly na tehdejší dobu úctyhodných šesti milionů zlatých. Stavba trvala osm let a Hlávkovi přinesla další prestižní zakázky od církevních a státních staveb až po soukromé domy.
V Praze Josef Hlávka projektoval a postavil budovu Zemské porodnice nebo komplex domů ve Vodičkově ulici. Po velké povodni, kdy se v roce 1890 zřítila část Karlova mostu, prosadil jeho obnovu do původní podoby z doby Karla IV. Nejznámější a nejrozsáhlejší Hlávkovo architektonické dílo, které sám projektoval a stavěl, je komplex staveb v hlavním městě západní Bukoviny Černovcích.
V roce 1886 se Hlávka podruhé oženil a se svou ženou, klavíristkou a zpěvačkou Zdeňkou Havelkovou, se přestěhoval do zámku v Lužanech. Ten, inspirovaný italskou neorenesancí, celý přestavěl do současné podoby. Později se lužanský zámek stal Mekkou českých umělců. Pohostinnosti štědrého hostitele užíval mezi jinými Hynais, Brožík, Švabinský, Aleš, Vrchlický, Sládek a Myslbek.
Hlávkově diplomatickému umění a jeho finanční podpoře vděčí za existenci například předchůdkyně Československé akademie věd - Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze. Hlávka byl jejím prvním prezidentem. Pro nadané nemajetné studenty nechal postavit Studentské koleje českých vysokých škol pražských.
Čtyři roky před smrtí ve své poslední vůli ustanovil svým univerzálním dědicem nově založené Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových. Právnicky bylo Nadání tak dokonale vytvořeno, že přežilo jak totalitu nacismu, tak komunismu a do dnešních dnů plní Nadace velkou část Hlávkova odkazu.
