Jižní Morava jako lázeňská velmoc? Pomoci má 700 milionů z dotací

Jižní Morava jako lázeňské centrum střední Evropy - tak o regionu dlouhá léta sní už několikáté vedení kraje. Zatím tu přitom fungují jen dvoje menší lázně - v Hodoníně a Lednici. Hlavní projekt - centrum Pasohlávky je jen na papíře. Dnes jsme prý přešli ze snění do reality, ohlásil to slavnostně jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Sen o tisícovkách turistů trávících dovolenou u břehů Novomlýnských nádrží se sní od roku 1998, kdy těžaři objevili léčivý termální pramen. Jenže - zatímco v sousedním rakouském Laa mezitím vyrostlo velké aquacentrum - jižní Morava zůstala u plánování. A jak to bývá zvykem - když se sní, tak ve velkém - obrovské lázeňské centrum na břehu jezer by mělo pokrýt zhruba sedm hektarů.  
 
„Jsem přesvědčen, že po řadě let, kdy to byl pouze sen, tak dnešek posunul tu realizaci rozvoje lázeňství směrem k realitě,“ hýřil optimismem jihomoravský hejtman Michal Hašek. Dnes totiž regionální rada, která rozděluje evropské peníze pustila projekty na podporu lázeňství na jižní Moravě do finálního kola. Ve hře jsou dotace na 700 milionů korun.

„V případě, že budeme vybráni dál, obdržíme dotace, tak plánovaná výstavba je na dva roky s tím, že v roce 2013 bude tento areál k dispozici,“ uvedla zástupkyně investora Renata Vörösová. Jenže - slibovaný krok jižní Moravy do lázeňské budoucnosti je poněkud vratký - evropská unie může své peníze nakonec poslat jinam. Definitivní slovo padne až v lednu roku 2011. 

Pasohlávky nabídnou aquapark, ale i archeopark

Kromě samotného aquaparku a hotelu má v areálu vyrůst i takzvaný archeopak. Bude připomínat, že oblast si jako vhodnou pro lázně vybrali už staří Římané. Ve druhém století po Kristu si tam postavili valetudinarium, tedy vojenský lazaret.

Archeologické průzkumy, které v lokalitě odborníci provádějí zhruba 100 let, prokázaly, že římský tábor z počátku milénia měl u Pasohlávek rozlohu 30 hektarů. Budoucí archeologický park obsáhne jen část tohoto území. Lidé si tam budou moci prohlédnout pozůstatky římských staveb, jak je odkryjí a zpřístupní archeologové, další objekty v areálu budou římskou architekturu připomínat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...