Jezuitský kostel nabízí píšťaly varhan k adopci na dálku

Brno - Ze svatostánku tak trochu zapadlého v jedné z bočních uliček v centru Brna se má jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie proměnit v jedinečný koncertní dóm. Nové varhany, které pro kostel vyrábí slavný švýcarský varhanář Hermann Mathis, totiž poslouží nejen při duchovních obřadech, ale zahrají si na ně třeba také studenti Janáčkovy akademie při svých absolventských koncertech. Symbolicky přispět na jejich výrobu mohou lidé „adopcí“ některé z jejich tří a půl tisíce píšťal.

Krásné barokní prostory s dokonalou akustikou jsou pro velkolepé varhany jako stvořené. Brněnský kostel známý pod přízviskem „U jezuitů“ však o ty své přišel na konci druhé světové války, kdy při náletech bombardérů na město utržil několik zásahů a prakticky celý vyhořel. Ačkoliv se podařilo zachránit mnoho cenného z původní výzdoby, 200 let staré barokní varhany po válce nahradily pouze provizorní. A ty tam slouží dodnes.

„Jedná se o průměrný tovární výrobek, který ani nebyl stavěn pro tento kostel, nezapadá do tohoto interiéru. Navíc jsou varhany už zastaralé a jejich oprava je nejen nereálná, ale především zbytečná – nikdy by ty varhany nebyly tím, čím by tady měly být,“ uvedl duchovní otec a iniciátor nadačního fondu Campianus sbírající finance na nové varhany Martin Bejček.

„Na těchto varhanách je už na první pohled vidět, že nebyly postaveny pro tento kostel, protože mají dvě věže a uprostřed je jakoby díra pro rozetu, takže je jasně vidět, že sem nepatří. Původní varhany byly dělány tak, že měly pouze jednu centrální věž a všechny velké píšťaly v jedné sadě,“ vysvětlil rektor kostela Josef Suchý.

Předseda nadačního fondu Campianus Martin Bejček:
„Nejstarší zmínka o původních varhanách zde v kostele pochází z konce 17. století. Nicméně v letech 1743 až 1744 zde slavný jezuitský varhanář Tomáš Švarc postavil nové velké barokní varhany, a ty zde sloužily rovných 200 let. Byly to klasické barokní varhany s dvěma manuály a tvořily významnou část hudební produkce jezuitů v Brně. V roce 1944, 20. listopadu při osudném náletu bombardérů na město Brno byl ale kostel zasažen několika pumami. Kostel vyhořel a barokní varhany byly totálně zničeny. Po válce byl kostel nějakou dobu zavřený, poté byl postupně obnovován a na kůr kostela byly postaveny pouze provizorní varhany. Přestože zde měly být jen dočasně, slouží zde zhruba od roku 1955 až dodnes.“

Nové varhany stavěné „na míru“ budou patřit k nejlepším a nejmodernějším varhanám v celé České republice. Sloužit nebudou pouze pro potřeby kostela, přístupné by měly být širokému publiku a různým interpretům – například také studentům brněnské JAMU. „Pro naše město to bude zisk, protože větší koncertní varhany nikde jinde v Brně nejsou,“ tvrdí bývalá rektorka JAMU Alena Veselá Štěpánková. 

„Varhanní tradice tady sahá až do dob Leoše Janáčka, který tady založil varhanickou školu. Těším se, že se z tohoto kostela stane varhanní centrum a také JAMU zde bude moci pořádat vlastní koncerty,“ dodala Veselá Štěpánková.

Josef Stuchlý, rektor kostela:
„Kostel byl postaven roku 1602 jako součást jezuitské školy, která se nacházela hned vedle kostela. Máme radost, že se sem teď studenti vrátí, že zase bude fungovat i pro studenty.“

Na nové varhany se už nemohou dočkat ani organizátoři Brněnského varhanního festivalu. „V Brně příliš mnoho koncertních varhan není. Těšíme se, že alespoň část festivalu budeme moci přesunout sem,“ řekla ředitelka festivalu Hana Bartošová.

Kostel "U jezuitů" v Brně
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Podle Josefa Suchého by měly být nové varhany hotové v červnu 2014. Už teď si ale lidé mohou některou z jejich tří a půl tisíce píšťal „adoptovat“ na dálku. „Našim příznivcům nabízíme možnost podílet se na stavbě varhan tím, že si za symbolickou cenu 'zakoupí' píšťalu. Každý z celkem 48 rejstříků pak bude věnován památce nějaké osobnosti města Brna či z řad jezuitských svatých, z hudebního a varhanického světa,“ uvedl Martin Bejček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...