„Jamáci“ představí Oněgina ve velkém stylu

Brno - V nové inscenaci opery Oněgin skladatele Petra Iljiče Čajkovského, která vzniká na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) v Brně, se představí asi stovka účinkujících. Podle tvůrců jde o největší operní produkci ve více než šedesátileté historii školy. Premiéra nového zpracování příběhu nenaplněné lásky mezi Evženem Oněginem a Taťánou se odehraje v divadle Barka 27. března. „Vzhledem k tomu, že se věk obsazených zpěváků prakticky shoduje s věkem hrdinů v předloze, pokusil jsem se o maximální psychologizaci díla, a diváci se tak mohou těšit na skutečně dramatický příběh,“ uvedl režisér Tomáš Pilař.

Počtem účinkujících a množstvím použitých kostýmů nemá představení v historii Komorní opery obdobu. Podílí se na něm 24 sólových pěvců z řad studentů hudební fakulty, 24 hostujících sboristů a devět tanečníků z Taneční konzervatoře v Brně. O hudební doprovod se postará čtyřicetičlenný Janáčkův akademický orchestr.

Tomáš Pilař, režisér

Viděl jsem více než tři desítky inscenací Čajkovského Oněgina, což není pro vznik „nové“ inscenace zrovna povzbudivý start. Rozhodl jsem se proto, že začnu úplně od začátku jen s Čajkovského hudbou a Puškinovým textem, a ejhle, zrodila se koncepce, ve které sice není ani jedna bříza a ani jedna kniha, ale zato je v ní překvapivé množství dramatu a poezie, která je sice ruská, ale má blízko k českému divákovi.

Evžen Oněgin je patrně nejznámější Čajkovského opera. Libreto napsal skladatel spolu s Konstantinem Šilovským podle stejnojmenného veršovaného románu Alexandra Sergejeviče Puškina. Podle odborníků je opera pozoruhodná především spojením neokázalého a intimně laděného námětu s vypjatou romantickou hudbou. Puškinův příběh začíná setkáním netečného a znuděného individualisty Oněgina s mladou venkovskou dívkou Taťánou.

Taťána je v tomto prostředí jako křehká květina v trní, kde čím výše roste, tím víc je náchylná k záhubě, postupně přichází o své naděje, hroutí se jí ideály, až skončí zoufalá a nešťastná na pokraji lidské důstojnosti. /Tomáš Pilař, režisér/

Oněgin neopětuje dívčinu romantickou lásku. Po několika letech se potkají znovu na plese v Petrohradu. Lásku tentokrát Taťáně vyzná Oněgin. Dívka je však už vdaná, a tak hlavní hrdina zůstává sám. Ke slavným scénám opery patří například okamžik, kdy Taťána v noci píše vyznání lásky. „To, co mě na tématu díla přitahuje nejvíce, je ohromné množství ženské energie, která z něj čiší. Taťána je rozhodná a emancipovaná žena, která však neztrácí svoji vnitřní jemnost a citlivost,“ uvedl režisér.

Tutéž operu má na repertoáru také Národní divadlo Brno. Zájemci tak mohou srovnat studentskou interpretaci s verzí režiséra Zdeňka Kaloče na velkém jevišti Janáčkova divadla. Kaločův Oněgin je na programu den před studentskou premiérou a poté znovu 14. dubna.

  • Tomáš Pilař zdroj: Komorní opera JAMU http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2404/240301.jpg
  • Evžen Oněgin / zkouška zdroj: Komorní opera JAMU http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2403/240300.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...