Varšava - Disident a politik Jacek Kuroń - významný polský intelektuál a jeden z účastníků rozhovorů u kulatého stolu, které na jaře 1989 otevřely Polsku cestu k demokracii, podlehl 17. června 2004 dlouhodobým srdečním potížím. Celý život byl aktivním účastníkem v boji proti tamějšímu komunistickému režimu a usiloval o rozšíření svobody pro polské dělníky. V 90. letech nastoupil politickou dráhu poslance.
Kuroń se narodil v roce 1934 ve Lvově v rodině stoupenců Polské socialistické strany, kde se také v pozdějším věku angažoval. Po studiu historie na Varšavské univerzitě se zapojil do aktivní společenské činnosti. Do širšího povědomí veřejnosti se Kuroń zapsal v roce 1964, kdy spolu s Karolem Modzelewskim napsal otevřený dopis Polské sjednocené dělnické straně. V něm kritizoval politiku této vládnoucí strany a poměry, které v zemi panovaly. Navrhoval nahradit současný systém dělnickou demokracií, kde by všichni pracující měli rozhodující slovo při tvorbě ekonomických plánů. Za svůj čin byl Kuroń vyloučen ze strany a následně několikrát vězněn.
Ani pobyt ve vězení ho však neodradil od dalšího společenského angažování. V roce 1975 se Kuroń podílel na organizaci protestů proti přijatým změnám v polské ústavě a o rok později byl jedním ze zakladatelů Výboru na obranu dělníků (KOR), který vznikl jako reakce na tvrdý postup režimu vůči účastníkům dělnických protestů. Na počátku 80. let se pak zapojil do činnosti v odborovém hnutí Solidarita a byl osobním poradcem jeho vůdce Lecha Walesy. V roce 1982 byl kvůli obvinění z pokusu o svržení režimu opět zatčen a na svobodu se dostal až po dvou letech.
Po pádu komunismu Kuroń působil jako poslanec polského Sejmu a dvakrát byl ministrem práce a sociální politiky. Ve volbách v listopadu 1995 neúspěšně kandidoval na funkci prezidenta. Kromě polského Řádu bílého orla obdržel několik dalších evropských ocenění a vyznamenání.
