Jacek Kuroń - polský disident a intelektuál

Varšava - Disident a politik Jacek Kuroń - významný polský intelektuál a jeden z účastníků rozhovorů u kulatého stolu, které na jaře 1989 otevřely Polsku cestu k demokracii, podlehl 17. června 2004 dlouhodobým srdečním potížím. Celý život byl aktivním účastníkem v boji proti tamějšímu komunistickému režimu a usiloval o rozšíření svobody pro polské dělníky. V 90. letech nastoupil politickou dráhu poslance.

Kuroń se narodil v roce 1934 ve Lvově v rodině stoupenců Polské socialistické strany, kde se také v pozdějším věku angažoval. Po studiu historie na Varšavské univerzitě se zapojil do aktivní společenské činnosti. Do širšího povědomí veřejnosti se Kuroń zapsal v roce 1964, kdy spolu s Karolem Modzelewskim napsal otevřený dopis Polské sjednocené dělnické straně. V něm kritizoval politiku této vládnoucí strany a poměry, které v zemi panovaly. Navrhoval nahradit současný systém dělnickou demokracií, kde by všichni pracující měli rozhodující slovo při tvorbě ekonomických plánů. Za svůj čin byl Kuroń vyloučen ze strany a následně několikrát vězněn.

Ani pobyt ve vězení ho však neodradil od dalšího společenského angažování. V roce 1975 se Kuroń podílel na organizaci protestů proti přijatým změnám v polské ústavě a o rok později byl jedním ze zakladatelů Výboru na obranu dělníků (KOR), který vznikl jako reakce na tvrdý postup režimu vůči účastníkům dělnických protestů. Na počátku 80. let se pak zapojil do činnosti v odborovém hnutí Solidarita a byl osobním poradcem jeho vůdce Lecha Walesy. V roce 1982 byl kvůli obvinění z pokusu o svržení režimu opět zatčen a na svobodu se dostal až po dvou letech.

Po pádu komunismu Kuroń působil jako poslanec polského Sejmu a dvakrát byl ministrem práce a sociální politiky. Ve volbách v listopadu 1995 neúspěšně kandidoval na funkci prezidenta. Kromě polského Řádu bílého orla obdržel několik dalších evropských ocenění a vyznamenání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...