Ivan Lendl, jeden z nejlepších tenistů historie

Praha - Ivan Lendl je nejslavnějším českým tenistou všech dob a jedním z nejlepších hráčů světové historie. Aktivní kariéru ukončil ostravský rodák už jako občan Spojených států amerických v roce 1994 a od té doby se věnuje hlavně golfu. Jeden z pouhých sedmi českých členů tenisové Síně slávy slaví narozeniny 7. března. Během kariéry vyhrál Lendl 94 turnajů ve dvouhře a šest ve čtyřhře, víc titulů vybojoval jen Američan Jimmy Connors. Pětkrát vyhrál Turnaj mistrů, třikrát US Open a French Open, a dvakrát Australian Open. Zakletým pro něj zůstal Wimbledon, kde dvakrát ztroskotal ve finále.

V čele světového žebříčku strávil Ivan Lendl celkem 270 týdnů, jeho rekord překonal až v roce 1999 Pete Sampras a nedávno také Roger Federer. Ve dvouhře na okruhu ATP zvítězil ve více než 82 procentech zápasů, vyhrál jich 1068, prohrál pouze 242. Takovou úspěšností se nemůže pochlubit ani současný tenisový fenomén Federer.

Býval menší a slabší. Ale stal se Ivanem Hrozným

Maximální koncentrací na každý zápas se Lendl odlišoval od Johna McEnroea a jiných tehdejších rivalů. Soupeře drtil soustředěným celodvorcovým tenisem. Postava vysoká 188 cm jej předurčovala k silovému pojetí hry. „Jakmile vyjdu na kurt, pokouším se rozdávat rány. Kdo víc snese a kdo dokáže dát rozhodující úder, vyhrává,“ prohlásil kdysi. Ne nadarmo se mu v dobách největší slávy přezdívalo Ivan Hrozný.

S tenisem začínal v sedmi letech v Ostravě, k prvnímu opravdovému utkání nastoupil o tři roky později. V začátcích často prohrával, protože byl menší a slabší. Nedostatky ale doháněl nezměrným nasazením při trénincích.

Roku 1980 vyválčil dosud jediný daviscupový triumf

Oba rodiče byli rovněž tenisté, matka Olga několikrát vyhrála mistrovství republiky a otec Jiří, povoláním právník, se svého času rovněž pohyboval na předních příčkách v zemi. Lendlovi ale vedle tenisu kladli velký důraz také na vzdělání. Ivan tak po maturitě na gymnáziu začal studovat ostravskou Vysokou školu báňskou.

První turnaj mezi profesionály vyhrál Lendl v roce 1980, bylo mu dvacet let. Dva roky poté ovládl Turnaj mistrů a v roce 1984 získal v Paříži první grandslamový titul. Úspěšně také reprezentoval Československo v Davisově poháru. Za rodnou zemi nastupoval pravidelně v letech 1978 až 85 a v roce 1980 pro ni s Tomášem Šmídem vyválčil dosud jediný daviscupový triumf.

Ve druhé polovině osmdesátých let se natrvalo usadil ve Spojených státech, kde se v roce 1989 oženil se Samanthou Franklovou. Americké občanství obdržel o tři roky později. Ještě dva roky hrál, než jej chronické bolesti zad ve 34 letech přinutily ukončit kariéru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...