Praha - Ivan Lendl je nejslavnějším českým tenistou všech dob a jedním z nejlepších hráčů světové historie. Aktivní kariéru ukončil ostravský rodák už jako občan Spojených států amerických v roce 1994 a od té doby se věnuje hlavně golfu. Jeden z pouhých sedmi českých členů tenisové Síně slávy slaví narozeniny 7. března. Během kariéry vyhrál Lendl 94 turnajů ve dvouhře a šest ve čtyřhře, víc titulů vybojoval jen Američan Jimmy Connors. Pětkrát vyhrál Turnaj mistrů, třikrát US Open a French Open, a dvakrát Australian Open. Zakletým pro něj zůstal Wimbledon, kde dvakrát ztroskotal ve finále.
V čele světového žebříčku strávil Ivan Lendl celkem 270 týdnů, jeho rekord překonal až v roce 1999 Pete Sampras a nedávno také Roger Federer. Ve dvouhře na okruhu ATP zvítězil ve více než 82 procentech zápasů, vyhrál jich 1068, prohrál pouze 242. Takovou úspěšností se nemůže pochlubit ani současný tenisový fenomén Federer.
Býval menší a slabší. Ale stal se Ivanem Hrozným
Maximální koncentrací na každý zápas se Lendl odlišoval od Johna McEnroea a jiných tehdejších rivalů. Soupeře drtil soustředěným celodvorcovým tenisem. Postava vysoká 188 cm jej předurčovala k silovému pojetí hry. „Jakmile vyjdu na kurt, pokouším se rozdávat rány. Kdo víc snese a kdo dokáže dát rozhodující úder, vyhrává,“ prohlásil kdysi. Ne nadarmo se mu v dobách největší slávy přezdívalo Ivan Hrozný.
S tenisem začínal v sedmi letech v Ostravě, k prvnímu opravdovému utkání nastoupil o tři roky později. V začátcích často prohrával, protože byl menší a slabší. Nedostatky ale doháněl nezměrným nasazením při trénincích.
Roku 1980 vyválčil dosud jediný daviscupový triumf
Oba rodiče byli rovněž tenisté, matka Olga několikrát vyhrála mistrovství republiky a otec Jiří, povoláním právník, se svého času rovněž pohyboval na předních příčkách v zemi. Lendlovi ale vedle tenisu kladli velký důraz také na vzdělání. Ivan tak po maturitě na gymnáziu začal studovat ostravskou Vysokou školu báňskou.
První turnaj mezi profesionály vyhrál Lendl v roce 1980, bylo mu dvacet let. Dva roky poté ovládl Turnaj mistrů a v roce 1984 získal v Paříži první grandslamový titul. Úspěšně také reprezentoval Československo v Davisově poháru. Za rodnou zemi nastupoval pravidelně v letech 1978 až 85 a v roce 1980 pro ni s Tomášem Šmídem vyválčil dosud jediný daviscupový triumf.
Ve druhé polovině osmdesátých let se natrvalo usadil ve Spojených státech, kde se v roce 1989 oženil se Samanthou Franklovou. Americké občanství obdržel o tři roky později. Ještě dva roky hrál, než jej chronické bolesti zad ve 34 letech přinutily ukončit kariéru.
