Hranice bez kontrol - Schengenské dohody v stoupily v platnost

Brusel - Takzvané Schengenské dohody o volném pohybu osob, na jejichž základě byly zrušeny pravidelné hraniční kontroly mezi signatářskými zeměmi, vstoupily v platnost právě 26. března. Završili tím desetiletý proces odbourávání všech kontrol osob i zboží započatý podpisem smlouvy v roce 1985 ve vesnici Schengen na pomezí hranic Lucemburska, Německa a Francie. Dohoda předpokládá, že na území „Schengenu“ se mohou osoby i zboží volně pohybovat na kterémkoliv místě bez kontrol. Ty zůstaly pouze na vnějších hranicích se státy, které nejsou členy systému. Česko se k schengenskému prostoru připojilo v prosinci 2007. První dohodu o zrušení hraničních kontrol uzavřeli zástupci Belgie, Nizozemska, Lucemburska, Francie a Německa v lucemburském Schengenu 14. června 1985. Tamtéž byla o pět let později podepsána i prováděcí úmluva a oba dokumenty vstoupily v platnost tedy koncem března 1995. Od roku 1999 jsou schengenské dohody součástí unijní legislativy, takže každá nová země vstupem do EU přistupuje i k schengenským dohodám. Součástí prostoru bez hraničních kontrol se však nováčci fakticky stávají až po splnění všech podmínek.

Absenci hraničních kontrol na vnitřních hranicích kompenzuje rozsáhlá spolupráce a standardy, které stanovují pravidla od policejní a justiční spolupráce přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu osobních údajů. Z hlediska bezpečnostního mají všechna tato opatření znemožnit zneužívání svobody pohybu ke kriminálním aktivitám.

Počet zemí, které se k schengenskému prostoru připojily, postupně narůstal. V současnosti jsou do něj zapojeny všechny země Evropské unie s výjimkou Kypru, Británie, Irska, Bulharska a Rumunska. Naproti tomu Island, Norsko a Švýcarsko jsou součástí Schengenu, ačkoli nejde o členy EU.

Přehled států zapojených do schengenské spolupráce zde:

Památník podpisu první schengenské smlouvy
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...