Berlín - Slovy Adolfa Hitlera „je mým nezměnitelným rozhodnutím v blízké budoucnosti vojensky zničit Československo,“ začínala jedna z verzí připravovaného německého útoku Fall Grün. Německá armáda měla podle plánu s minimálními ztrátami na životech obsadit české země. Základy plánu stanovil samotný vůdce na schůzce s vrchním velitelem Wehrmachtu Wilhelmem Keitelem 21. dubna 1938.
První plán vojenských operací pro případ války s Československem přitom přijala armáda už v květnu 1935 pod krycím názvem Schulung. Němci v souvislosti s vývojem zahraniční politiky vypracovali dva plány na rozbití Československa. Fašističtí vůdci v nich rozpracovali dvě varianty války na dvou frontách a k tomu přidali další tři plány pro zvláštní situace. Finální verze plánu Fall Grün nakonec předpokládala nasazení pěti armád o celkové síle 39 divizí. Hlavní úder měly vést souběžně 10. armáda generála Waltera von Reichenaua a 12. armáda generála Wilhelma von Leeba.
Přestože německé ozbrojené síly intenzivně zbrojily a síla Německa se zdála neohrozitelná, v Hitlerových řadách začalo docházet ke vzpourám. Náčelník generálního štábu Ludwick Becke upozorňoval vůdce na fakt, že že třetí říše není na válečný konflikt připravena. Předpokládal, že agrese proti Československu přivede do války Francii a Británii a Německo bude poraženo. Hitler se ale Becka a dalších odporujících důstojníků postupně zbavil.
Nové pokyny k útoku na Československo vydal Hitler 27. září 1938. Sedm divizí mělo podle plánu zaútočit o tři dny později. Poté, co ale československá vláda dopoledne 30. září přijala podmínky Mnichovské dohody a postoupila pohraniční oblasti Německu, zůstal plán Fall Grün navždy jen na papíře.
