Herec a bavič Vladimír Menšík miloval publikum

Praha - Vladimír Menšík miloval publikum. Cítil se povinen bavit lidi kolem sebe a nezáleželo mu na tom, zda ho snímá kamera či nikoliv. Hercem chtěl být od malička, kvůli otci ale nejprve vystudoval strojní průmyslovku a nastoupil v brněnských strojírnách. Na JAMU ho přijali až napodruhé. Po absolutoriu dostal umístěnku do Vesnického divadla, poté přešel do tehdejšího pražského divadla D 34, kde pod vedením E. F. Buriana působil až do roku 1958.

„Dejte mi devět Menšíků a rozbourám Prahu,“ říkal prý Burian a nechal ho hrát téměř ve všem. Když ale Menšík začal dělit svůj čas i mezi film a televizi, dal mu na výběr. Nad prkny zvítězila kamera a Menšík, který v divadle zažil své první herecké úspěchy, se pak našel především ve filmu a v televizi.

Stal se hercem Filmového studia Barrandov a za svou třicetiletou kariéru vytvořil na 120 filmových postav a další desítky pro televizi. Obsazován byl zejména do komických rolí (např. filmy Což takhle dát si špenát, Bohouš či Arabela). Mnohokrát ale dokázal, že je schopen i dramatických výkonů. Známé jsou role potulného mnicha v Markétě Lazarové či zlodějíčka Jořky Pyřka ve filmu Všichni dobří rodáci. Talent prokázal i v televizním seriálu Alexandr Dumas starší či inscenacích Ikarův pád a Tažní ptáci.

Zvláštní kapitolou Menšíkova herectví bylo konferování a vyprávění. Nezapomenutelné jsou jeho Silvestry, umění rychle navázat kontakt s lidmi využil i v pořadech Křeslo pro hosta či Bakaláři.


Dle svých přátel dělal vše naplno. Ačkoli ho stále více brzdily zdravotní problémy, točil svého času v průměru šest filmů ročně. Hektický způsob života ho stál i manželství s první ženou Věrou, s níž má syna Petra a dceru Vladimíru. Z druhého manželství s Olgou pochází syn Jan a dcera Martina, která jako jediná z dětí nastoupila rovněž na hereckou dráhu.

Menšíkovu zdraví neprospívalo ani jeho kouření a pití. Démon alkohol mu byl celoživotním průvodcem a symbolicky se jeho prostřednictvím rozloučil i s diváky - poslední roli sehrál ve filmu Dobří holubi se vracejí jako odchovanec protialkoholické léčebny.

Fenomenální herec a bavič se narodil 9. října 1929 v Ivančicích a zemřel 29. května 1988 v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...