Helena Třeštíková - dáma českého dokumentu

Praha - Její parketou jsou časosběrné dokumentární filmy. Na svém kontě má více než 60 snímků věnovaných především mezilidským vztahům a sociálním problémům. Za jeden z nich, film René, dostala loni v prosinci prestižní cenu Evropské filmové akademie Prix Arte za nejlepší evropský dokument. Dokumentaristka a pedagožka Helena Třeštíková se narodila 22. června 1949.

Příběhy filmařky Třeštíkové jsou srozumitelné i za hranicemi 

Elegantní světlovláska prý nikdy nebyla zvyklá na to, aby ji oslovovali lidé na ulici. Zvýšený zájem o její osobu odstartoval dokumentární cyklus vysílaný Českou televizí na začátku roku 2006. Na Manželských etudách (1980-1987) a Manželských etudách po 20 letech (2005) i filmoví kritici oceňovali, že Třeštíková zaznamenala události ze života šesti náhodně vybraných párů věcně, bez předpojatosti a s profesionálním odstupem.

Filmařka, jejíž příběhy jsou srozumitelné i lidem za hranicemi Česka, v lednu 2007 překvapila svým angažmá v nejvyšší politice. Tehdy přijala nabídku dělat ministryni kultury v druhém kabinetu Mirka Topolánka. Po šestnácti dnech v ministerské funkci ale rezignovala, údajně kvůli tlakům na personální obsazení ministerstva.

Trpělivost se vyplácí 

Do té doby Třeštíková pracovala hlavně na svých filmových projektech, případně se věnovala kinematografii jako celku. V listopadu 2006 se například stala jednou z mluvčích nově vzniklé Filmové rady, jejímž hlavním cílem je posílení pozice kinematografie a vytvoření nového zákona o kinematografii.

„Je to takový zvláštní způsob filmařiny toto sbírání v čase, já sama některé věci zjišťuji teprve v průběhu doby, aniž bych předem tušila, že to takhle bude,“ řekla kdysi o náročné časosběrné metodě. O tom, že se trpělivost vyplácí, se rodačka z Prahy mohla přesvědčit například v roce 2007 ve španělské Seville, kde byl její celovečerní film Marcela (2006) vyhlášen nejlepším festivalovým dokumentem. V něm režisérka pokračovala ve sledování životního osudu jedné z aktérek Manželských etud.

René - dokument roku 2008 

Naopak veskrze kladně je hodnocen zfilmovaný životní příběh recidivisty Reného Plášila, který byl do kin uveden pod názvem René (2008). Dokumentem roku jej loni vyhlásila Evropská filmová akademie. Zamýšlenou trilogii mapující nevšední osudy lidí na okraji společnosti by měl uzavřít připravovaný snímek Katka.

Třeštíková žije v Praze na Letné, je vdaná a má syna Tomáše a dceru Hanu. Přednáší na FAMU, pravidelně chodí do Národního divadla a na představení Spolku Kašpar. S manželem sbírají obrazy svých vrstevníků a přátel ze skupin 12/15 a Tvrdohlaví. Milovnice černé barvy a dlouhých sukní nemá v oblibě nakupování a puštěnou televizi jako kulisu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...