Havrani se přesunuli do Brna, u Svratky jich nocují tisíce

Brno - Až 25 tisíc havranů vyměnilo svoje tradiční nocoviště u Židlochovic za les mezi pisáreckou Riviérou a Kamennou kolonií v Brně. Proč ptáci opustili nocoviště Knížecí les u Židlochovic, kde nocovali posledních dvacet let, ornitologové zatím jistě neví. Jejich hypotézou je, že na změně nočního sídliště ptáků mají podíl husté mlhy a smog, se kterými se jižní Morava potýkala v období listopadu.

Lužní Knížecí les u Židlochovic byl jedním z nejdéle obsazených míst z České republice, kde havrani nocovali. V posledních dvaceti letech se počet havranů a také kavek, které se s havraními hejny sdružují, pohyboval mezi 20 až 50 tisíci jedinci.

Co ptáky vedlo k opuštění osvědčeného nocoviště a jestli je opuštění trvalé či dočasné, to ornitologové neví. Havrani na osvědčené místo dorazili v polovině října, ke změně stanoviště došlo v listopadu. „Vysvětlení tohoto nezvyklého jevu je velice obtížné. Na jejich původním nocovišti u Židlochovic se podle všeho nic nezměnilo. Loni se tam akorát pokácelo několik stromů, ale havrani se přesunuli kousek dál. Kdežto letos úplně změnili svůj životní systém,“ uvedl ornitolog Karel Hudec.

Zmátl havrany smog?

Vliv mohlo mít například počasí, v období listopadu totiž na jižní Moravě dlouhodobě panovaly husté mlhy a území se potýkalo se smogem. „Zatím je to jen taková hypotéza. Je možné, že v mlhách havrani ztratili orientaci, takže tady zůstali vlastně náhodou, a tím zjistili, že je pro ně zbytečné, aby denně létali takovou dálku tam a zpátky, že klidně mohou zůstat tady u zdrojů potravy. A zatím je tu nic neruší, takže se zde cítí asi stejně bezpečně jako v Židlochovicích,“ míní ornitolog.

Havrani nad ránem opouštějí nocoviště
Zdroj: ČT24/ČT Brno

Na jižní Moravě bývala pravidelně obsazena dvě velká nocoviště - jedno je právě u Židlochovic, druhé u Hodonína. Nepravidelně obsazovali havrani také nocoviště v Břeclavi-Poštorné a v Hevlíně na Znojemsku. 

Před nocováním se hejna slétávají už za šera. Desetitisícová hejna je možné pozorovat v zahrádkářské kolonii na svazích Žlutého kopce, na střechách pavilonů v areálu výstaviště, na stromořadích na ulici Hlinky, u Fakultní nemocnice Brno nebo u kampusu Masarykovy univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...